inzerce
Souvislosti:
Do příštích voleb do Evropského parlamentu zbývá již jen 15 měsíců. Evropská komise tento týden zveřejnila výsledky nejnovějšího Eurobarometru zaměřeného na povědomí občanů o roli a činnosti Evropského parlamentu a na hodnocení národních parlamentů.
V rámci výzkumu položila společnost TNS Opinion & Social otázky 26.768 občanům ze všech členských zemích Sedmadvacítky. Průzkum probíhal od 22. září do 3. listopadu 2007.
S výsledky se poslanci Evropského parlamentu seznámili na konferenci, která se uskutečnila ve středu 5. března.
Témata:
O tom, že se v roce 2009 budou konat volby do Evropského parlamentu, vědělo pouze 10% dotázaných. Pouze 2% občanů bylo schopných určit měsíc, ve kterém se budou volby konat (červen). 75% občanů přiznalo, že o konání voleb nemělo ani tušení.
Většina občanů nebyla také schopna určit, v kterém roce Evropský parlament vznikl (na tuto otázku správně odpovědělo pouze 32% dotázaných) ani jakým způsobem jsou do něj voleni poslanci. Pouze 33% dotázaných správně odpovědělo, že poslanci získávají křeslo podle své politické příslušnosti a ne podle národnosti, jak se domnívala téměř polovina respondentů (44%).
Na druhé straně ale většina občanů ví, že Evropský parlament má rozhodovací pravomoci v oblasti evropského rozpočtu (správně odpovědělo 60% občanů) a v otázce rozšíření Unie (68%).
Čísla se ale výrazně liší stát od státu. Zatímco v Řecku 43% dotázaných odpovědělo správně, že Evropský parlament byl založen v roce 1979, ve dvou nejnovějších zemích EU – Bulharsku a Rumunsku dokázal toto datum určit jen velmi malý počet dotázaných (8% v případě Bulharska, 10% v případě Rumunska).
Občané ze zemí, které přistoupili do Evropské unie v roce 2004, mají o Evropském parlamentu obecně nižší povědomí než občané ze starých členských zemí. I přesto ale většina občanů starých členských zemí ohodnotila své znalosti Evropského parlamentu nanejvýš jako průměrné.
73% dotázaných občanů uvedlo, že se cítí „docela špatně“, nebo „velmi špatně“ informováno o činnostech Evropského parlamentu. I mezi občany, kteří uvedli, že mají dobré povědomí o Parlamentu, se pouze 41% občanů cítí dobře informováno.
Nedostatek povědomí o Evropském parlamentu může také vysvětlit, proč se poslední volby vyznačovaly tak nízkou volební účastí. Míra participace soustavně klesá již od prvních voleb do EP v roce 1979.
Poslanci EP a odborníci se shodují na tom, že klíčem k vyšší volební účasti je lépe informovat občany. To by podle nich ale vyžadovalo větší mobilizaci, větší aktivitu politických stran a lepší pokrytí v médiích.
Přestože toho ale Evropané o Evropském parlamentu mnoho nevědí, považují jej za nejmocnější ze všech evropských institucí (43%). Parlament se umístil v hodnocení občanů daleko před Evropskou komisí (14%) i Radou (10%). Během uplynulých deseti let došlo podle téměř poloviny dotázaných k posílení role Evropského parlamentu.
Vzhledem k těmto okolnostem není příliš překvapivé, že většina občanů si přeje, aby měl Evropský parlament největší rozhodovací pravomoci (přeje si to 47% dotázaných, zatímco pro Komisi se vyslovilo pouze 8% a pro Radu 9%). S dalším posilováním pravomocí EP nesouhlasí občané pouze ve Velké Británii, Rakousku a Irsku.
Stanoviska:
Jo Leinen, německý socialistický poslanec a předseda ústavního výboru EP, uvedl, že hlavní překážkou vyšší volební účasti je nedostatek skutečných evropských kandidátů. „Nejvíce ze všeho potřebujeme skutečnou evropskou kampaň napříč politickými uskupeními“, uvedl.
Německý liberální poslanec Jorgo Chatzimarkakis uvedl, že by hlasování mohlo být atraktivnější, kdyby bylo možné hlasovat elektronicky. „Nezáleží na tom, kde lidé hlasují. Záleží jen na tom aby hlasovali,“ uvedl.
Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering dodal, že politici musí voličům objasnit, jaká je „přidaná hodnota“ každého jednotlivého hlasu, kterým se zvýší volební účast.
Španělský poslanec EPP-ED a místopředseda EP Alejo Vidal-Quadras uvedl, že objasňovat voličům proč by měli jít hlasovat ve volbách do EP je nekonečný a nevděčný úkol a to se ze dne na den nezmění.
Další kroky:
V červnu 2009 se budou konat první volby do Evropského parlamentu, v nichž bude naráz hlasovat všech 27 členských zemí.
