inzerce
Frakce EPP – ED (Evropská lidová strana – Evropští demokraté) sdružuje ve svých řadách europoslance z největších evropských politických stran a to nejen lidových ale i konzervativních. Jejími členy jsou europoslanci německé vládní strany CDU/CSU nebo strany francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho UMP. Po evropských volbách však EPP – ED zřejmě opustí jak europoslanci za ODS tak i za britskou Konzervativní stranu.
Lídr konzervativců David Cameron o odchodu z frakce hovořil již v průběhu roku 2005, kdy usiloval o post šéfa této největší opoziční strany v Británii. Včera pak navštívil konzervativní stínový ministr zahraničí William Hague předsedu frakce EPP – ED Josepha Daula a informoval o záměrech konzervativců. Joseph Daul rozhodnutí lituje, nicméně jej vzal na vědomí.
EPP – ED podporuje další prohlubování evropského integračního procesu a stavěla se proti svolání referenda o Lisabonské smlouvě ve Velké Británii. Britští konzervativci naopak kritizovali labouristickou vládu za to, že o smlouvě nechala hlasovat jen parlament.
Labouristé i liberální demokraté tvrdí, že se tímto krokem konzervativci ocitnou na okraji evropské politické scény. Podle liberálního demokrata Edwarda Daveyho „toryové mají nejvíce izolacionistickou zahraniční politiku ze všech moderních opozičních stran a to v době, kdy jsou státy nuceny k co nejužší spolupráci“. Pokud by se nyní ve Velké Británii konaly předčasné volby, vyhráli by je s ohromným náskokem konzervativci (43%) před labouristy (29%) a liberálními demokraty (17%). Již v minulých evropských volbách získali konzervativci o 4% více hlasů než labouristé a s ohledem na současné volební preference obou stran lze předpokládat, že jejich zisk v červnových evropských volbách bude ještě větší. Konzervativci mají v současné době v EP 27 křesel.
Britští konzervativci by mohli v EP po volbách vytvořit novou frakci spolu s českou ODS. Jan Zahradil k tomu včera ČTK řekl: „Neumím si představit, že by ODS po volbách dál zůstala pod křídly EPP-ED.“ ODS je podle Zahradila konzervativně-liberální stranou, jejíž zásady jsou velmi často v rozporu křesťansko-demokratickými stranami, které v současné době EPP –ED ovládají. Názory ODS a EPP-ED se většinou rozcházejí v oblasti reforem evropských institucí nebo pokračujícímu prohlubování evropské integrace. ODS v minulých evropských volbách získala 30,4% a v EP má devět europoslanců.
Novou frakci by mohla podpořit i polská strana Právo a spravedlnost (PiS). K jejímu zformování je však třeba minimálně 20 europoslanců ze šesti členských států. O dalších možných spojencích se zatím jen spekuluje.
