inzerce
Jen dva týdny utekly od madridské schůzky, na které se vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Asthon a zástupcům unijních institucí podařilo odstranit třecí plochy a shodnout se na základních konturách nové diplomatické služby EU (EurActiv 22.6.2010), a kompromisní dohoda zaznamenala první úspěch: včera prošla zahraničněpolitickým výborem Evropského parlamentu.
Pokud pro text zvednou ruku i poslanci v plénu (které však končí zítra), Evropská služba pro vnější činnost (EEAS), s jejímž vznikem počítá Lisabonská smlouva, se stane na podzim skutečností.
Konec dlouhým diskusím
Od chvíle, kdy byla baronka Ashton v prosinci loňského roku pověřena Evropskou radou, aby se svým týmem vypracovala návrh na základní rysy fungování nové diplomatické služby, se hlavní diskuse věnovaly především tomu, o jaký princip se bude EEAS opírat. Evropská komise prosazovala komunitární princip, členské státy a Evropský parlament zase usilovaly o to, aby základní osou diplomatické služby byla mezivládní spolupráce.
První návrh vysoké představitelky, který spatřil světlo světa v březnu 2010 (EurActiv 26.3.2010), obě strany neuspokojil, a musel být přepracován (EurActiv 23.4.2010). Diskuse ani tak neustaly a finální podoba EEAS doznala ještě několik změn.
Podle trojice zástupců europarlamentu, kteří se na několikaměsíčním vyjednávání o podobě a fungování EEAS podíleli, Elmara Broka z Evropské lidové strany (EPP), Guye Verhofstadta z Aliance liberálů a demokratů (ALDE) a Roberta Gualtieriho z Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), byly nyní požadavky europoslanců konečně vyslyšeny.
„Parlament si zajistil mnohem silnější pravomoci v oblasti rozpočtu (EEAS). V tomto ohledu jsme získali více, než jsme vůbec očekávali,“ pochvaloval si ještě před výborovým hlasováním Brok.
Ať žije kompromis
A co vlastně europarlament prosadil? Například to, aby jedním ze zástupců vysoké představitelky Ashton byl jednak ministr zahraničí předsedající země a také trojice komisařů: komisař pro rozšíření Štefan Füle, komisař pro rozvoj Andris Piebalgs a Kristalina Georgieva, která má starost portfolio humanitární pomoci.
Na rozdíl od původního plánu, který počítal s tím, že nově vznikající diplomatický sbor získá široké pravomoci v oblasti rozvojové politiky a sousedské politiky EU, si Parlament vymohl, aby v těchto oblastech měla i nadále hlavní slovo Evropská komise. Diplomatická služba ale může přicházet s náměty na změnu.
Baronka Asthon rovněž vyslyšela námitky europoslanců ohledně rekrutování nových zaměstnanců robustní služby. Finální kompromis počítá s tím, že minimálně 60 % jejích zaměstnanců bude tvořeno stávajícími pracovníky institucí EU. Úřednici z národních diplomatických sborů obsadí třetinu míst, na kterých budou moci působit po dobu osmi let (s možností prodloužení o dva roky).
Europarlament si rovněž zajistil již zmíněné pravomoci v oblasti rozpočtu nové služby a záruku na to, že bude dopředu informován o jakémkoliv politickém kroku EEAS. 
