inzerce
Poslanci EP se včera obrátili na Komisi s konkrétními tématy, jimiž by se podle nich měla zabývat, aby Unie byla schopna úspěšně čelit nynějším hospodářským problémům. Požadavky určené komisařům jsou obsaženy ve dvou zprávách, které vypracovali Poul Nyrup Rasmussen (PES, DK) a Klaus-Heine Lehne (EPP-ED, DE).
Předkladatelům těchto reportů jde především o zvýšení transparentnosti finančních trhů. Konkrétně se zasazují o jasnější kritéria při oceňování finančních nástrojů a o větší průhlednost fungování zajišťovacích (hedgových) fondů. Poslanci dále chtějí, aby zaměstnanci všech společností v Evropě měli lepší přístup k informacím o majetkových pohybech ve firmě tak, aby se předešlo spekulativnímu rozprodávání podílů do rukou soukromých investorů. Směrem k větší transparentnosti má směřovat také návrh na vytvoření „evropského režimu soukromého investování“, který by zjednodušil přeshraniční obchodování s finančními produkty.
Do hledáčku poslanců se dostaly také ratingové agentury, které by podle nich měly striktně oddělit své poradenské aktivity od ratingových, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Komise by se také podle EP měla soustředit na vyhodnocení poměrů, které vládnou na trhu finančních služeb a posoudit, zda nedochází k porušování zásad férové soutěže. Poslanci Komisi závěrem vybízejí k „široké revizi“ stávající legislativy, týkající se finančních institucí (především pak soukromých kapitálových a zajišťovacích fondů), za účelem odhalení jejích nedostatků.
Z českých europoslanců vystoupila v rozpravě Zuzana Roithová (EPP-ED), která připomněla, že podle finančních odborníků není EU „dostatečně vybavená pro řešení přeshraničních krizí, které souvisejí s rostoucí vzájemnou závislostí evropských bank a jejich propojením s globálním finančním trhem”. Domnívá se, že vnitrostátní regulační orgány nemohou samy efektivně řešit budoucí přeshraniční krize a je proto nutné zavést centralizovaný dohled.
Před přílišnou regulací soukromých fondů však na začátku týdne varoval eurokomisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy, když uvedl, že „by bylo chybou vnímat veškeré aktivity soukromých fondů jako hrozbu“. Evropská ekonomika podle něj bude v nadcházejícím období potřebovat významné finanční prostředky a právě zajišťovací a soukromé kapitálové fondy mohou v tomto směru sehrát významnou roli.
Finanční krizi se včera při svém vystoupení v OSN věnoval také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten navrhl organizaci summitu, který by se hospodářskou situací, podle něj nejhorší od 30. let, zabýval. Setkání vrcholných světových státníků by podle Sarkozyho mohlo „pomoci znovu vybudovat systém řízeného kapitalismu, ve kterém banky dělají svou práci, tedy financují ekonomický rozvoj, a nezabývají se spekulacemi.“ Obrysy Sarkozyho plánu jsou však zatím velmi mlhavé. Schůzka zástupců nejvýznamnějších světových států by podle francouzského prezidenta mohla proběhnout v rámci říjnového zasedání představitelů zemí G8.
K ekonomickým problémům českých podniků v důsledku globální nestability se vyjádřil také prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel: „České textilky, obuvníci a sklárny velmi doplácejí na současnou situaci. Navíc už v posledním období se musely potýkat s růstem cen energií, požadavky na růst platů, levnými dovozy z Asie, ale především kurzovými výkyvy a silnou korunou, které jim ubíraly zisky a zakázky do zahraničí a nutily činit přísná úsporná opatření. Obávám se, že v některých případech bude mít současný mix nepříznivých okolností na některé z těchto firem negativní dopad. Budou muset propouštět nebo omezit výrobu. V krajních případech to může vést i k jejich krachu a ukončení činnosti.“ 
