inzerce
Podle návrhu, který poslanci schválili, by se měl rozpočet Unie v příštím roce navýšit o 5,9 % oproti letošku. Přesto, že poslanci ještě nepatrně ubrali plyn ve výdajích, které v dubnu předkládala Komise, většina členských států je z hlasování Parlamentu rozhořčená.
Konečná výše výdajů, pro kterou zvedla ruku drtivá většina poslanců, se vyšplhala na částku 130 miliard eur, státy sdružené v Radě vyzývaly ke škrtům, které by se zastavily na 126,5 miliardách eur. Hlavním argumentem představitelů národních vlád je, že by Brusel v době nutného šetření měl jít členským zemím příkladem. Podle názoru Parlamentu by však EU měla v roce 2011 hospodařit s více penězi než tomu bylo v letošním roce.
Podle sdělení poslanců Parlament rozumí starostem vlád o výši rozpočtu a chápe nezbytnost politiky šetření na národní úrovni. Na druhou stranu však považuje „svévolné snížení u plateb za neslučitelné se správným rozpočtováním“ a konstatuje, že „svévolné snížení položky závazků ohrožuje provádění politik Unie a již dohodnutých programů".
„Rozpočet Evropské unie nemá stejnou strukturu jako národní rozpočet, zaměřuje se spíše na investice jako nástroj v boji s krizí. Doufám, že naše debata s Radou bude otevřená,“ prohlásila po hlasování polská europoslankyně Sidonie Jędrzejewska, která se vypracováním návrhu v Parlamentu zabývala.
V očích členů Parlamentu je zapotřebí čelit krizi skrze podporu vzdělání, výzkumu nebo energetiky.
Z tohoto důvodu se poslanci soustředili na navýšení kapitoly konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, odkud by měly finanční prostředky plynout do projektu celoživotního vzdělání, podnikání a inovací. Novou položku ve výdajích Unie bude tvořit také nová diplomatická služba (EEAS), jejíž zavedení vyplývá z Lisabonské smlouvy – o tom ale více v dalším dnešním článku EurActivu.
Názory nejsou jednotné ani v Parlamentu
Nicméně, i samotné parlamentní plénum se potýká s názorovou nejednotností. Některé politické skupiny totiž s šetřivou politikou Rady souhlasí.
Hlasité volání po větší rozpočtové střídmosti zaznívá ze strany Velké Británie. Jak uvedla ČTK, britský ministr pro evropské záležitosti David Lidington pro ostrá slova nešel daleko: „Požadavky Evropského parlamentu jsou nehorázné. Nemyslím si, že jsou jakkoliv ospravedlnitelné.“
Podobná stanoviska hájí i další země jako Švédsko, Nizozemsko, Finsko, Dánsko, Rakousko nebo Česká republika.
Čeští poslanci za ODS, kteří spolu s Brity, Poláky aj. zasedají v Evropské konzervativní a reformní skupině (ECR), se také staví na stranu striktních škrtů.
„Byli jsme zvoleni, abychom hájili odpovědné hospodaření i na evropské úrovni. Proto jsme dnes podpořili postoj Rady a odmítli další zvyšování rozpočtu Unie. Členské státy jsou v obtížné situaci a krátí veřejné výdaje, není proto možné, aby Evropská unie výdaje naopak navyšovala," komentoval dění v Parlamentu europoslanec Hynek Fajmon (ODS), jeho vyjádření přinesla ČTK.
Jiné stanovisko však zaujímají europoslanci z řad české sociální demokracie. Názor české vlády, jež se v Radě přidala na stranu přívrženců škrtů, komentuje europoslanec Jiří Havel v tiskové zprávě slovy: „Paradoxní je postoj současné české vlády, která škrty v evropském rozpočtu rovněž podporuje, a to v situaci, kdy je Česká republika pořád čistým příjemcem z rozpočtu EU.“
Další kolo jednání
Verze rozpočtu, která prošla ve středu (20. října) Evropským parlamentem, není definitivní. Po přijetí Lisabonské smlouvy mají sice poslanci v této oblasti značně větší pravomoci, na konečném znění se však musí dohodnout i se členskými státy zastoupenými v Radě.
Od 27. října budou mít obě instituce tři týdny na to, aby společně našly kompromisní řešení. Finální podobu rozpočtu budou poslanci projednávat na svém prosincovém zasedání ve Štrasburku. Pokud se však v Bruselu evropským zástupcům nepodaří dospět k dohodě, hrozí Evropě popové v historii rozpočtové provizorium.
