inzerce
Souvislosti:
Evropská komise spustila roku 2008 v rámci iniciativy pro větší transparentnost dobrovolný registr lobbistů. Zavedení registru inicioval komisař pro administrativní záležitosti, audit a protikorupční politiku Siim Kallas. Systém, který Komise popisuje jako první evropský systém umožňující posoudit legitimitu lobbingu by měl sloužit občanům k identifikaci subjektů, které se snaží ovlivňovat rozhodování v EU, a rozptýlit obavy, že v Unii vítězí jiné než společné evropské zájmy. Odhady reálného počtu lobbistů působících v Bruselu se různí, komisař Kallas však v minulosti hovořil o 15 tisících. K dnešnímu dni (29. října) se do registru zapsalo 2.100 lobbistů.
Podle včerejší zprávy Komise, musejí být zveřejněny ty výdaje lobbistů, které se týkají působení na stálé zástupce členských zemí či na předsednictví Rady EU. Tato změna je součástí návrhu reformy registru lobbistů, který komisař Siim Kallas spustil vloni v létě. Na otázku EurActivu, zda se Komise takto snaží rozšířit působnost registru i na Radu EU, orgán reprezentující členské vlády, Kallasova mluvčí Valérie Rampi odpověděla „že registr se od počátku týká všech institucí EU.“ Rada by měla sama vybízet lobbistické subjekty k zápisu na seznam.
Zapojení Rady je obtížné
Členové Rady ale varují, že zavést takový registr není jednoduché, protože rozhodování a tvorba koncepcí na úrovni Rady je velmi komplexní. „Musíme být obezřetní a realističtí. Skeptický postoj většiny členů Rady se přes noc nezmění,“ podotkl minulý měsíc Jonas Högström, poradce při stálém zastoupení Švédska v Unii. „Pokud se podíváte, co Rada dnes skutečně dělá, není jednoduché určit hranice, kterými je lobbing vymezen.“ Dále dodal, že většina lobbingu se odehrává již na úrovni jednotlivých států, ne v Bruselu. „Kdybychom však chtěli registrovat i lobbisty působící například na ministerstvech členských zemí, museli bychom pokrýt celé teritorium EU. Mohli bychom do systému zahrnout i jednotlivá ministerstva a předsedy vlád v Radě, ale rozlišení toho, co je evropská a co národní politika, by bylo složité,“ míní Švéd.
Nové požadavky na zveřejňování informací
Dle revize musejí být ve výkazu lobbistů uvedeny „všechny výdaje na činnosti, které měly sloužit k ovlivňování formulování evropské politiky či tvorby koncepcí bez ohledu na kominikační kanál či médium, které k tomu bylo užito.“ Vedle přímých výdajů na lobbing by se zde měly objevit i peníze utracené za zprávy expertních komisí, pořádání fór a kampaní. Komisař Kallas minulý měsíc přiznal, že ohledně zveřejňování informací o financování panují zmatky. Po registrovaných lobbistech se bude požadovat, aby uváděly relativní míru důležitosti svých klientů (měřeno výškou odměny, kterou lobbisté za svou práci pro ně dostanou). Své klienty by lobbistické skupiny měly rozdělit na skupiny. Tyto skupiny by měly být odstupňovány po 50.000 eur.
Nová kategorie pro think-tanky
Revize potvrzuje, že Komise nahlíží think-tanky jako představitele zájmových skupin a očekává jejich účast v registru. K usnadnění způsobu registrace zavede Komise speciální kategorii, aby nedošlo k jejich záměně s nevládními organizacemi. Podle nové definice lobbingu je za něj nutné považovat i nepřímé ovlivňování činnostmi či publikacemi, které iniciují think-tanky.
Odpůrci volají po zpřísnění
Sdružení usilující o vyšší transparentnost unijního rozhodování namítají, že návrh reformy zůstává stále na půli cesty, zvláště v otázce financování. Představitelé Aliance za transparentost lobbingu a etickou regulaci (ALTER-EU) tvrdí, že dosposud veřejnost neměla relevantní informace a nyní jsou v dokumentu ponechány nové mezery. Lobbisté prý nebudou dostatečně vystaveni společenskému dozoru a Komise nemíní kontrolovat ani jejich registraci. ALTER-EU navíc tvrdí, že je registr zaplněn subjekty, které mají s lobbingem v EU jen málo společného.
S dalšími reformami přijde až nová Komise
Na otázku, jaký vývoj se dá očekávat během funkčního období příští Komise, odpověděl komisař Kallas: „Příští Komise bude jistě uvažovat, jak tuto oblast posunout ještě dál.“ Kallas se poté vyslovil proti posunu směrem k systému povinné registrace, ale nechtěl vyloučit, že se tak v budoucnosti stane. Příští schůzka společné pracovní skupiny Komise a Parlamentu, kde se bude probírat ustanovení společného registru těchto dvou evropských institucí, se bude konat 12. listopadu.
