inzerce
Souvislosti:
Vztahy mezi západními státy a Iránem jsou dlouhodobě velmi chladné. Důvodem je především fakt, že se Irán i přes vstřícné nabídky z USA a EU nehodlá vzdát svého jaderného programu. Západu leží v žaludku ani ne tak jaderná energetika sama o sobě jako spíš pokračující obohacování uranu přímo v Iránu. Tento materiál totiž může být využit i pro vojenské účely. Od ropné mocnosti se v poslední době odvrací dokonce i tradiční spojenec - Rusko, které Iránu dodává palivo do elektrárny v Búšehru. Irán stále trvá na svém a tvrdí, že chce jádro využít pouze k „mírovým účelům“.
V nejbližší době hodlá zostřit svůj postoj vůči Iránu i Rada bezpečnosti OSN. Na schůzce ministrů zahraničí stálých členů RB a Německa konané 22. ledna došlo k předběžné shodě. Nová rezoluce RB by měla zpřísnit podmínky pro obchodování s některými technologiemi a ztížit cestování Iránců zapojených do jaderného programu resp. rozšířit seznam nežádoucích osob, jimž navíc budou zmražena bankovní konta. Důkladněji by se mělo po přijetí nové rezoluce kontrolovat veškeré zboží směřující do či z Iránu.
Témata:
Poslanci EP uvítali ve společném usnesení snahu RB OSN o tvrdší postoj vůči Iránu a zároveň odsoudili pokračující „mlžení“ tohoto státu ohledně jeho jaderného programu a také soustavné porušování lidských práv. Spojené státy Evropský parlament vyzval k opuštění možnosti vojenského zásahu a k vytváření společné politiky vůči Iránu ruku v ruce s EU.
Velká část rezoluce se věnuje porušování lidských práv v Iránu, kde jsou podle poslanců na denním pořádku „represe proti hnutím občanské společnosti“. Kromě nerespektování práv politických oponentů, novinářů, učitelů, studentů a mnoha dalších občanů EP kritizuje především velmi časté tresty smrti a to i pro nezletilé.
Stanoviska:
Vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) Javier Solana se kriticky vyjádřil především v souvislosti s vyloučením 30 % kandidátů do nadcházejících parlamentních voleb. „Hluboce znepokojen“ je také nad stavem lidských práv v této zemi. „Írán je na spodní straně žebříčku, pokud jde o svobody”, uvedl v této souvislosti. Každoročně dochází k desítkám poprav a časté jsou i případy mučení. „Náš obdiv si proto zasluhují ti, kteří bojují za lidská práva a práva žen”, dodal.
Evropská komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner na úvod zdůraznila, že diskuse s Íránem se nemůže soustředit pouze na jaderný program. V průběhu jednání se zástupci íránské vlády uvedla, že Íránu nikdy nikdo neupíral právo rozvíjet vlastní jaderný program pro civilní účely, Írán však neprojevil ochotu se k této otázce vyjádřit.
Angelika Beer (Greens/EFA, DE) označila Írán za „pluralitní společnost, která se snaží získávat informace” a vyjádřila solidaritu své skupiny občanské společnosti, obhájcům lidských práv, ženám a odborářům. Domnívá se, že Írán je v současné době „ve slepé uličce” a Evropská unie proto musí využít této příležitosti, aby nalezla cestu k dalším jednáním. Sankce podle jejího názoru oslabují občanskou společnost a neumožňují politické řešení. Za závěr se jednoznačně vyslovila proti íránským jaderným programům.
Z českých europoslanců vystoupil v rozpravě Libor Rouček (PSE). Zdůraznil na úvod, že „v Íránu existuje velmi silná a aktivní občanská společnost” a všechny složky íránské společnosti hledají v Evropě pomoc a mají zájem na dialogu s EU. Vyzval proto Komisi a Vysokého představitele Javiera Solanu, aby „byl pro tento dialog s íránskou společností efektivně využit nový nástroj pro demokracii a lidská práva”. Domnívá se také, že by v Íránu mělo být vytvořeno diplomatické zastoupení EU, což by podle jeho názoru přispělo k diskuzi a dialogu s občanskou společností a ke „spolupráci s místními institucemi a orgány v oblastech společného zájmu”. Jednou z těchto otázek společného zájmu je např. dovoz nelegálních narkotik z Afghánistánu, otázka afghánských uprchlíků či celkové mírové řešení situace v Afghánistánu.
