inzerce
Poslanci se staví proti smlouvě SWIFT již od 30. listopadu, kdy proběhla Rada, na které ministři schválili prozatímní podobu dohody s USA bez toho, aby umožnili Parlamentu o věci hlasovat.
Podle názoru europoslanců uzavřeli ministři dohodu spěšně ještě den před tím, než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva (1. prosince), která Parlamentu rozšiřuje pravomoci. SWIFT má začít platit od 1. února po dobu devíti měsíců. Poté bude uzavřena permanentní smlouva, na jejíž podobě by se měl již podílet Parlament.
Dohoda je součástí protiteroristické strategie, protože sledování transakcí může prozradit připravovanou teroristickou akci. Nelibost dokument vyvolává hlavně na straně liberálních poslanců, kteří sledování bankovních údajů občanů považují za narušení soukromí.
V prosinci napsal předseda parlamentu Jerzy Buzek švédskému premiérovi Fredriku Reinfeldtovi, který v té době předsedal Radě, dopis, v němž vyjadřoval zklamání nad výsledkem jednání. Buzek žádal, aby se ministři obrátili na Parlament, který by dal dohodě „požehnání“, ještě než dojde k jejímu uzavření.
Buzek zdůraznil tři podmínky, které musejí být v konečné podobě smlouvy zahrnuty, aby ji Parlament mohl podpořit. Jedná se především o kontrolní opatření.
Situace se vyostřila v lednu, neboť poslanci stále marně čekali na vyjádření Rady. Poslední kapkou pak byla oficiální podoba dokumentu, která se 13. ledna zčistajasna objevila v Úředním věstníku EU.
Parlamentní konference předsedů, jíž se krom lídrů politických frakcí zúčastnil i Buzek, označila 14. ledna celou situaci za nepřípustnou. Další den napsal Buzek nastupujícímu předsedovi Rady, José Luisi Rodriguezi Zapaterovi a stálému předsedovi Rady Hermanovi Van Rompuymu, že to vypadá „jako by Rada zamýšlela dohodu vpustit v platnost […], aniž by o ní mohl předtím hlasovat Parlament.“ Buzek dodal, že by „nebylo moudré“ prosadit takto kontroverzní smlouvu bez souhlasu poslanců.
Rada ponížila poslance
Buzek dal Radě lhůtu odpovědět na jeho písemná upozornění do 20. ledna. Když včera termín uplynul, poslanci se obořili na španělského ministra pro evropské záležitosti Diega Lopéze Garrida, který reprezentoval Radu před poslanci ve Štrasburku. Garrido prohlásil, že Rada nestihla návrh předložit poslancům proto, že bylo nutné jej přeložit do všech evropských jazyků, což se setkalo s posměchem poslanců. „Nehrajeme na čas,“ dodal Garrido za slyšitelného smíchu v sále.
„Tato instituce byla ponížena,“ reagoval na Garridova slova levicový poslanec z Portugalska Rui Tavares.
Deset dní pro vyšetřovatele z USA
Garrido řekl, že poslanci dostanou text smlouvy 25. ledna, takže jim na prostudování zbude pět dní. O dokumentu bude ještě před plenárním zasedáním a hlasováním (9. -10. února) rokovat parlamentní Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.
Stále ovšem platí, že prozatímní dohoda začne platit první únorový den, takže i kdyby poslanci 9. – 10. února dokument shodili ze stolu, američtí vyšetřovatelé budou mít po deset dní volný přístup k bankovním údajům v Unii.
Odložte prozatímní dohodu, naléhají poslanci
Buzek a lídr liberální frakce Guy Verhofstadt prohlásili, že Radu požádají, aby odložila datum, ke kterému má prozatímní dohoda SWIFT začít platit. „Požádáme v dopise o přeložení data o dva týdny, tedy na 15. února. Doufáme, že to Rada učiní a počká na rozhodnutí Parlamentu, které padne 9. února.“
