inzerce
Mandát Jerzyho Buzka jako předsedy Evropského parlamentu se již přelamuje do druhé poloviny. Bývalý polský premiér při této příležitosti vystoupil 20. října na plenární schůzi Evropského parlamentu ve Štrasburku se svým projevem. EurActiv požádal Piotra Kaczyńského, výzkumníka z Centra pro studium evropské politiky (CEPS), aby okomentoval změny, které se ve vedení Evropského parlamentu za poslední rok odehrály.
Ve svém projevu Buzek upozornil, že v době jeho funkčního období vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Osobně ji podporoval a přispíval k překonání odporu euroskeptiků, ke kterým patřil i český prezident Václav Klaus.
„Lisabonská smlouva změnila sílu Parlamentu i jeho postavení vůči ostatním institucím. Pozice předsedy Parlamentu se změnila také,“ řekl Kaczyński a upozornil, že za posílením Buzkovy role nestojí pouze zvýšené pravomoci Parlamentu, ale i Buzkova silná státnická osobnost.
„Předseda Jerzy Buzek byl zvolen největší většinou, kterou kdy byl vybrán předseda Parlamentu. To byl jasný politický symbol.“ Kaczyński dále vysvětlil, že tato volba měla na Buzkovu roli větší vliv než na roli většiny jeho předchůdců.
„Srovnejme parlamentní slávu jeho předchůdců (Hanse-Gerta) Pötteringa (Německo 2007-2009) nebo Nicole Fontaine (Francie 1999-2000) s jejich vlivem na domácí scéně. Ten byl velmi omezený. Ale Buzkův vliv v jeho zemi omezený není, je obrovský! To je velká změna, velká novinka v post-lisabonské době,“ uvedl politolog.
Kaczyński, který pochází stejně jako Buzek z Polska, upozornil, že bývalého polského disidenta osobně nezná.
Soudíme-li podle ohlasu v tisku, Buzek není populární pouze ve svém rodném Polsku, ale i v celé východní Evropě. Jednou z příčin jeho obliby je i to, že mnohokrát zastával zájmy své země při mezinárodních jednáních. Ať už při rozhovorech o změnách klimatu, energetické bezpečnosti nebo o spravedlivém zastoupení v Evropské službě pro vnější činnost (EEAS).
Kaczyński odmítá, že by měl Buzek vystupovat ve své pozici nestranně. „Je to politik. Není to (předseda Evropské rady) Herman von Rompuy. Jeho práce je zcela rozdílná. Je to politik v parlamentu,“ zdůraznil Kaczyński.
Ve své řeči Buzek promluvil o svém oblíbeném tématu, kterým je Evropské energetické společenství. Vzorem jeho plánu je Evropské společenství uhlí a oceli z počátku padesátých let. Podporuje ho například i bývalý předseda Komise Jacques Delors.
Kaczyński uvedl, že energetické společenství je Buzkovým politickým projektem a dodal, že „v budoucnu je možné očekávat střet mezi ním a komisařem pro energetiku Güntherem Oettingerem, který prozatím o projekt neprojevil zájem.“
„Je jen v polovině období, ale už zanechal významný odkaz,“ myslí si Kaczyński. „Celkově můžeme říct, že splnil všechna očekávání a některá z nich ještě překonal. Je mnohem viditelnější, než jeho nedávní předchůdci.“
Politolog ještě dodal, že Buzkův úspěch je dobrým základem pro přemýšlení o změně současného systému, podle kterého se délka mandátu předsedy Parlamentu rozděluje na polovinu mezi dvě největší strany. Dva roky zastává post předsedy člen evropských lidovců, dva roky pak zástupce socialistů.
„Opravdu doufám, že tento systém jednou skončí,“ uvedl Kaczyński a vysvětlil, že tato kompromisní dohoda obcházela hlas Evropanů, kteří dali jedné politické skupině mandát k řízení Parlamentu a druhou nechali v pozadí. 
