inzerce
Souvislosti:
Dne 23. června tomu bude rok, kdy Evropská komise vytvořila dobrovolný registr subjektů, jejichž náplní práce je lobbying v evropských institucích.
Minulý týden (15. června) Komise uzavřela veřejnou konzultaci, jejímž cílem bylo zjistit, jak registr lobbyistů během roku své existence naplnil účel, za nímž byl vytvořen a navrhnout případné změny.
Registr je součástí širší iniciativy na podporu transparentnosti, kterou komisař pro administrativní záležitosti, audit a protikorupční politiku Siim Kallas zahájil v roce 2005. Jeho smyslem je poskytnout občanům informace o subjektech, které se pokoušejí ovlivnit tvorbu evropských politik.
Letos v dubnu se Evropská komise shodla s Evropským parlamentem na společných pravidlech a principech na jejichž základě má vzniknout společný registr lobbyistů, který bude sloužit oběma institucím.
Témata:
Podle Asociace evropských konzultačních společností (EPACA), které mají lobbying v popisu práce, lze dosavadní existenci registru považovat za velký úspěch. Asociace to dokazuje velkým množstvím subjektů, které se již do systému zaregistrovaly. Od loňského roku se jich dosud zapsalo 1.500.
Komise by se měla zaměřit na vymahatelnost
S tím, jak počet registrovaných lobbyistů dále poroste „by se Komise měla soustředit na otázku vymahatelnosti. Tím by všem vytvořila stejné podmínky a zlepšila fungování registru“, říká EPACA.
Bruselská Asociace odborníků na evropské záležitosti (SEAP) ale upozorňuje, že se úspěšnost systému nedá posuzovat jen podle toho, kolik subjektů se do něj zaregistrovalo. „Počet zaregistrovaných je možné použít jako určité měřítko úspěchu, ale skutečné měřítko by mělo být i kvalitativní“, píše se v jejím prohlášení.
Počátkem června Evropská komise naznačila, že bude možná třeba systém změnit. „Není pochyb, že po roce bude systém potřebovat doladit,“ přiznala mluvčí komisaře Kallase Valérie Rampi.
„Je jasné, že se toho dá hodně zlepšit. Uvidíme, jak to bude vypadat koncem měsíce. Jisté ale je, že k nějakým změnám dojde,“ dodala Rampi.
EPACA ale upozorňuje, že v případě, že by chtěla Komise některé prvky v systému zpřísnit, jako například požadavek na zveřejnění finančních poměrů u subjektů zapsaných v registru, musela by být registrace povinná.
Asociace konzultantů říká, že „jakékoliv další požadavky na zveřejnění komerčně citlivých informací za rámec těch, které již registr požaduje je možné spravedlivě a účinně do systému implementovat pouze v případě, že bude registrace povinná“.
Potíž je však s právními firmami a nevládními organizacemi, které Evropská komise považuje za reprezentanty určitých zájmů a proto od nich očekává, že se do systému zaregistrují. Ani jedny z nich se ale k registraci zatím příliš nemají.
Právní firmy by se registrovat měly
Že by se právní firmy měly k registru připojit si myslí i asociace konzultantů EPACA. Právní firmy se podle ní „legitimně zabývají prosazováním zájmů“ a pro konzultační společnosti představují „přímého konkurenta v soutěži o financování a klienty“. „Pokud se neřídí žádnými požadavky na transparentnost, jde o zřejmý případ deformování trhu,“ říká asociace.
Právní firmy ale trvají na tom, že požadavek na zveřejnění finančních poměrů se na ně vztahovat nemůže.
„Závazná etická pravidla, která požadují zachování profesního tajemství a která jsou platná v mnoha evropských zemích, zakazují právníkům zveřejnit jména klientů nebo finančních poměrů, a to i v případě, že právník vykonává lobbying,“ argumentuje evropská Rada advokátních a právních společností (CCBE).
Ozývají se také výzvy, aby Komise lépe definovala, které aktivity lze považovat za lobbying a které ne.
Americká obchodní komora (American Chamber of Commerce) říká, že má-li být termín „zastupování zájmové skupiny“ chápán ve smyslu „přispívání k tvorbě politiky“, je nutné, aby „veškerá prodejní, marketingová a reklamní činnost“ byla v případě, že jejím cílem není ovlivňovat legislativu „vyjmuta z registrace“.
Dobrovolný přistup nefunguje
Zatímco lobbyisté jsou s dobrovolnými registracemi spokojeni, sdružení, která usilují o zprůhlednění způsobu, jakým lobbyisté evropskou legislativu ovlivňují, říkají, že takový systém nefunguje.
„Určité typy lobbyistů (v registru) stále chybí,“ stežuje si bruselská pobočka Transparency International. „Přestože Komise správně a jasně uvedla, že lobbying chápe velmi široce a zahrnuje do něj konzultační společnosti v oblasti public affairs, firemní lobbyisty, právní firmy, nevládní organizace i think-tanky, řada velkých hráčů ze všech kategorií v registru stále není,“ píše se v jejím prohlášení.
Nevládní organizace Komisi vyzývají, aby ještě dříve než ve spolupráci s Evropským parlamentem vytvoří společný systém zahrnující povinnou registrací změnila povahu svého registru na kvazimandatorní tím, že bude lobbyisty, kteří se účastní jednání s představiteli Komise, jejích akcí nebo konzultací, nutit k registraci.
Aliance pro transparentnost lobbyingu a regulaci etiky (ALTER-EU) začátkem června uvedla, že ve chvíli, kdy není jasné, podle jakých pravidel by se měly subjekty zaregistrovat, je systém „zahlcen asociacemi, které v evropském lobbyingu nehrají žádnou roli“. Think-tanky a právní firmy podle něj naproti tomu systém bojkotují.
Evropská komise by se měla pravidly pro registraci lobbyistů zabývat v průběhu července. Na transparentnost evropského lobbyingu se chce zaměřit i švédské předsednictví, které od České republiky převezme otěže Rady EU 1. července 2009.
