inzerce
Souvislosti:
Lisabonská smlouva, která by měla s největší pravděpodobností vstoupit v platnost v roce 2010, zřizuje dvě nové vrcholné funkce: prezidenta, který bude předsedat summitům Evropské rady a jeho funkční období bude trvat 2,5 roku, a evropského ministra zahraničí.
S odkazem na španělský deník El País je favoritem francouzského prezidenta Sarkozyho na post prvního evropského prezidenta bývalý ministerský předseda Španělska Felipe González. Podle pravicově orientovaného Sarkozyho je González ideálním kandidátem i přesto, že je členem socialistické strany.
Podle El País však francouzský prezident původně na tento post upřednostňoval bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, který v současné době působí jako zvláštní zmocněnec Blízkovýchodního kvartetu.
Témata:
Na včerejším setkání, které organizovala belgická sekce Association of European Journalists v Bruselu, hovořil Javier Solana o možné nominaci Felipa Gonzáleze na pozici evropského prezidenta. "(Felipe González) je dobrý přítel, se kterým jsem spolupracoval 15 let, a tudíž vím, že má dostatek energie a schopností, aby mohl tuto práci vykonávat."
Pokud Lisabonskou smlouvu ratifikují všechny členské země ještě v roce 2009, první stálý předseda Evropské rady bude do funkce uveden za španělského předsednictví Radě EU v první polovině roku 2010. To s největší pravděpodobností povede současný španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. "Vztah mezi oběma Španěly, které velice dobře znám, bude velmi pozitivní, velmi konstruktivní a přinese přidané hodnoty," poznamenal Solana. Zároveň prohlásil, že "vliv budoucího evropského prezidenta bude záležet jednak na všeobecné politické vůli a také na síle jeho osobnosti a odhodlání."
Lisabonská smlouva se totiž příliš nevěnuje rozdělení zodpovědnosti mezi členskou zemí, která vykonává rotující předsednictví EU, a stálým evropským prezidentem. Obecně se doufá, že prvních šest měsíců přinese důležitý precedent pro budoucnost. Zapatero a González, stejně jako Solana, jsou členy španělské socialistické strany (PSOE), což usnadní jejich vzájemnou spolupráci na vedoucích pozicích v EU
Iberská převaha?
I přesto, že případná budoucí spolupráce obou Španělů na předních pozicích EU skýtá velký potenciál, Javier Solana musel reagovat na postřehy publika narážející na iberský původ i současného předsedy Evropské komise José Manuela Barrossa. Pakliže bude Portugalec Barrosso ve své funkci opět potvrzen, v roce 2010 by tak EU mohla zažít "iberskou převahu." Solana se k nastolené otázce odmítl příliš vyjadřovat a pronesl, že "odpověď náleží jiným".
Další funkcí, o které se na bruselském setkání se Solanou vedly diskuse, byla zcela nová pozice "energetického cara", který by vedl evropská jednání s Ruskem. Post, který Lisabonská smlouva explicitně nezřizuje, je podle Solany velice důležitý. Členské země EU by však podle něj měly velice důsledně zvažovat svou závislost na ruském plynu a připravit se na to, že koordinace energetické politiky nebude v žádném případě "jednoduchou záležitostí."
Na závěr vyjádřil Javier Solana svá optimistická očekávání také ohledně budoucího řízení evropské zahraniční politiky tak, jak ji stanovuje Lisabonská smlouva. Podle Solany dojde ke sblížení mezi diplomaty, kteří již v současné době pracují v Evropské komisi a v Radě, s těmi, které do nové funkce vyšlou členské státy. O velikosti nového orgánu se však stále ještě vedou diskuse a Solana se domnívá, že jeho vznik bude postupný. Jako vzor by mohl sloužit již existující model podobné spolupráce v hlavním městě Etiopie a zároveň sídle Africké unie Addis Abebě. Evropskou unii tu reprezentuje velvyslanec zastupující jak Evropskou komisi, Radu, tak členské státy. Solana by si přál, aby práce na novém řízení zahraniční politiky EU začaly co nejdříve, a říká: "Lepší zítra než-li nikdy."
