inzerce
Lisabonská smlouva by po skončení ratifikačního procesu mohla vstoupit v platnost již od ledna 2010. Nová smlouva vytvoří krom jiného pozici stálého předsedy Evropské rady, který bude volen na dva a půl roku. Felipe González a bývalý britský premiér Tony Blair jsou dva hlavní kandidáti na tuto funkci. V médiích jsou zmiňována ještě i další jména jako bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel nebo bývalý finský premiér Paavo Lipponen.
Průzkum veřejného mínění španělského think-tanku Real Instituto Elcano ukázal, že 42% dotázaných podporuje kandidaturu Gonzáleze na tuto funkci. Jen 23% oslovených by rádo vidělo jako stálého předsedu Evropské rady Tonyho Blaira.
Kandidaturu Felipe Gonzáleze podpořil nynější Vysoký představitel EU pro SZBP Javier Solana. Dle něj by mohl hovořit v Gonzálezův prospěch i fakt, že Španělsko bude EU předsedat v první polovině roku 2010, kdy by mohla Lisabonská smlouva vstoupit v platnost. „Vztah mezi dvěma Španěli – a já je oba dobře znám – bude velmi pozitivním faktorem a byl by přidanou hodnotou,“ řekl Solana. Měl na mysli současného španělského premiéra José Luis Rodríguez Zapatera vedle Gonzáleze.
V roce 2008 průzkum Harris ukázal, že většina Evropanů podporuje kandidaturu Tonyho Blaira ale, i když španělský průzkum veřejného mínění neodráží celoevropský názor, v poslední době se zdá být pozice Felipe Gonzáleze stále silnější. Dřívější stoupenec Tonyho Blaira francouzský prezident Nicolas Sarkozy již jeho kandidaturu nepodporuje. Sarkozy podporoval Blaira až do konce roku 2007.
Další možnou překážkou Blairovy cesty do čela EU by mohl být zájem bývalého guvernéra Hong Kongu Chrise Pattena o pozici prvního „ministra“ zahraničí EU. Patten je také bývalým eurokomisařem a je v Bruselu populární. V jeho prospěch se již vyslovil Daniel Cohn-Bandit z frakce Zelených v Evropském Parlamentu.
Nicméně ani kandidatura Felipe Gonzáleze nebude bez problémů. Někomu by se mohlo zdát, že na top EU pozicích by bylo příliš mnoho lidí z Iberského poloostrova. Je totiž velmi pravděpodobné, že se Portugalec José Manuel Barroso znovu stane předsedou Komise letos na podzim.
Ve Španělsku bývalého čtyřnásobného šéfa vlády Gonzáleze dlouho pronásledovalo podezření, že měl co dočinění se skupinou Anti-Terrorist Liberation Group, která v 80. letech zabila 27 lidí, kteří zřejmě byli napojení na teroristickou organizaci ETA. Podezření se však nikdy nepotvrdilo.
