inzerce
Skupině složené z vážených evropských osobností, která vznikla v roce 2007 za portugalského předsednictví, předsedá bývalý španělský premiér Felipe Gonzáles. Mezi dalšími členy figurují například bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freiberga nebo bývalý polský prezident Lech Walesa. Do skupiny byl podle španělského deníku El País přizván i španělský komisař Joaquín Almunia, ten ale nabídku odmítl.
Hlavním tématem prvního setkání, které španělský premiér (jehož země od 1. ledna 2010 převzala předsednictví v Radě EU) svolal na úterý 5. ledna, bude upevňování hospodářské politiky na evropské úrovni a zlepšení koordinace mezi společnou hospodářskou politikou a politikou zaměstnanosti, píše dále deník.
Zapatero se chce se skupinou dále radit o koordinaci národních daňových politik a reformě finančního dohledu.
Španělský premiér by také rád vytvořil „Radu pro systémová rizika“. Jednalo by se o zbrusu nový orgán, který měl Evropu varovat před vznikem nových krizí podobných té, kterou odstartoval americký trh s hypotékami.
V daňové oblasti bude španělské předsednictví usilovat o přijetí tří směrnic, které mají upravovat výměnu informací v oblasti daní a zabraňovat tak daňovým podvodům.
Jmenovaná témata odpovídají plně hlavním hospodářsko-politickým prioritám španělského předsednictví, jimiž jsou tvorba nových pracovních míst či kontrola mezinárodního finančního systému.
Návrh na vytvoření poradní skupiny složené z respektovaných („moudrých“) evropských osobností, která se má zaměřit na dlouhodobé výzvy, s nimiž se EU bude v budoucnu potýkat, vzešel původně od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Podle jeho plánů se skupina měla zabývat především otázkou evropských hranic a měla také hledat odpověď na otázku zda není rozpor mezi integrací a rozšiřováním Unie.
Tento návrh doznal ale později podstatných změn, neboť řadě zemí včetně České republiky připadal příliš kontroverzní. Volání po „hledání hranic“ totiž úzce souvisí s otázkou, zda má být členem Evropské unie v budoucnu také Turecko.
Mandát Reflexní skupiny je tedy nakonec jiný a dnes je jejím hlavním cílem hledání odpovědí na výzvy, jimž bude Evropská unie čelit v letech 2020-2030. Mezi ně patří například energetická bezpečnost, změny klimatu, migrace nebo světová bezpečnost. V obecnější rovině je to pak „posilování evropské konkurenceschopnosti a modernizace evropského modelu“.
Jak ale EurActivu sdělily zdroje blízké předsedovi Reflexní skupiny, Gonzáles neskrývá svou rozmrzelost nad skutečností, že otázka hranic nakonec z mandátu vypadla.
Skupina svou činnost zahájila v prosinci roku 2008 a první zprávu by měla představit na závěrečném summitu Evropské rady, který se uskuteční ve dnech 17.-18. června 2010.
