inzerce
Jen pár dní zbývá do okamžiku, kdy Švédsko předá otěže Evropské unie do rukou Španělska. Skončí tak jeho šestiměsíční rotační předsednictví, které je vesměs hodnoceno velmi pozitivně.
Média, která se v těchto dnech ohlíží za uplynulým půlrokem a hodnotí dosažené mety, které si Stockholm 1. července, kdy převzal předsednictví od České republiky (EurActiv 1.7.2009), předsevzal, shodně uvádějí, že švédské předsednictví EU bylo efektivní a určitě sklidilo své ovoce.
Za pravdu jim dal i předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který již na začátku prosince prohlásil: „Švédské předsednictví bylo efektivní v jednáních o Lisabonské smlouvě, aby vešla v platnost 1. prosince, a následně v zajišťování přechodu ze staré smlouvy.“
Předseda EK Barroso měl při těchto slovech na mysli diplomatické úsilí, které vynaložil vyjednávačský tým švédského premiéra Fredrika Reinfeldta při jednáních s českým prezidentem Václavem Klausem. Ten z pozice hlavy státu, který jako poslední ze všech členských zemí EU otálel s ratifikací Lisabonské smlouvy, podmínil svůj podpis udělením výjimky (EurActiv 12.10.2009). Češi nakonec svou výjimku získali a EU se mohla od 1. prosince řídit Lisabonskou smlouvou (EurActiv 1.12.2009).
Švédské vyjednávací schopnosti se Unii hodily i na dalším summitu hlav států a vlád členských zemí, které se v Bruselu sešly, aby vybraly osobnosti, které se ujmou Lisabonskou smlouvou zřízených pozic – stálého předsedy Evropské rady a vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (EurActiv 20.11.2009). Podle premiéra Reinfeldta se jednalo „o velmi hektický podzim.“
Stockholm si od novinářů vysloužil pochvalu i za dostatek informací, které švédské předsednictví pravidelně zpřístupňovalo na svých webových stránkách či v aplikacích Twitter nebo Facebook.
Reinfeldt je nad míru spokojen
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt na již zmíněných oficiálních stránkách předsednictví uvedl, že „Švédsko dosáhlo toho, co si předsevzalo.“ Připomněl, že na počátku šestiměsíčního předsednictví před jeho zemí stálo nespočet výzev, které bylo třeba pokořit. Mezi ně zařadil ekonomickou a finanční krizi, nutnost uzavření dohody v oblasti boje s klimatickými změnami a vypořádání se s institucionální krizí spojenou s Lisabonskou smlouvou. Poslední dvě jmenované byly podle jeho slov nejobtížnější.
“Co se týče diplomacie a práce, největší výzvou byla námitka proti Lisabonské smlouvě, kterou učinil český prezident. Václav Klaus požádal o výjimku v poslední minutě, což samo o sobě představovalo velkou komplikaci, a vyvolalo to řetězovou reakci sousedních zemí, “ řekl Reinfeldt.
Oficiální stránky švédského předsednictví obsahují i detailní rozbor dosažených úspěchů v jednotlivých oblastí. Prostudovat je můžete zde.
Premiér Reinfeldt dále uvedl, že si velmi cení toho, že jeho země mohla zasedat na řadě mezinárodních fór, kterých se obyčejně neúčastní – např. summitů G8 nebo G20.
Na řadě je Španělsko
I přesto, že Lisabonská smlouva zavedla nové vysoké funkce, rotační předsednictví EU zachovala. Ze Skandinávie poputuje 1. ledna 2010 na jih Evropy – do Španělska. 
