inzerce
Souvislosti:
V roce 2009 uplyne třicet let od doby, kdy se prvně konaly přímé volby do Evropského parlamentu.
Účast voličů v uplynulých pěti volebních obdobích soustavně klesá. Zatímco v roce 1979 přišlo k volebním urnám 62% Evropanů, v roce 1999 to bylo pouze 49,51%, přičemž nejnižší účast zaznamenaly nové členské státy.
Poslední volby do Evropského parlamentu se konaly v Bulharsku a Rumunsko poté, co obě země vstoupily v roce 2007 do Evropské unie. Volební účast se v obou zemích pohybovala kolem 30%.
Parlament tento týden oznámil spuštění internetové stránky, která se letošním volbám věnuje.
Témata:
V rámci průzkumu Eurobarometru, který si nechal zpracovat Evropský parlament, bylo v průběhu října a listopadu loňského roku osloveno zhruba 27.000 občanů z celé evropské sedmadvacítky.
Dřívější průzkumy Eurobarometru ukázaly, že Parlament považují občané za nejdůvěryhodnější ze všech evropských institucí. „Sklon důvěřovat“ Evropskému parlamentu má 51% občanů. Evropské komisi naproti tomu důvěřuje 47% Evropanů a Radě 42%.
Ovšem pouze na 34% dotázaných působí Evropský parlament pozitivním dojmem, což je o 5% méně než v roce 2007.
Povědomí o volbách do Evropského parlamentu je znepokojivě nízké. Pouze 26% si bylo vědomo skutečnosti, že se volby do Evropského parlamentu budou konat v roce 2009 a překvapivě vysoký počet respondentů (67%) se rozhodl na tuto otázku vůbec neodpovídat.
Výsledky průzkumu Evropský parlament zřejmě příliš nepotěší. Tato instituce se navíc v posledních měsících více než kdy jindy v minulosti pokouší u občanů zvýšit povědomí jak o své existenci tak o letošních volbách. V září loňského roku za tímto účelem dokonce zahájila vysílání internetová televize EuroparlTV a tento týden Parlament spustil internetovou stránku zaměřenou na informování o volbách do EP.
Průzkum Eurobarometru obsahuje navíc i následující upozornění: „Analýza výsledků musí zohlednit skutečnost, že průzkum proběhl během hospodářské a finanční krize“ (říjen a listopad 2008).
Odborníci na veřejné mínění EurActivu sdělili, že výsledek je potřeba interpretovat s ohledem na to, že občané EU mají dnes patrně jiné starosti než volby, které se budou konat až za několik měsíců. Toto tvrzení je ale v příkrém kontrastu s názorem předních evropských politiků. Řada z nich věří, že reakce Evropské unie na finanční krizi naopak zvýší zájem evropských občanů o EU a přiměje je k tomu, aby v červenu přišli k volbám.
Zájem o evropské volby se ale navzdory těmto očekáváním snižuje. Oproti dubnu loňského roku poklesl o dva procentní body na 44%.
Nikoho zřejmě nepřekvapí, že by podle voličů měly mezi hlavními témata volebních kampaní patřit hospodářský růst, nezaměstnanost a inflace.
