inzerce
O návrhu meziinstitucionální dohody se bude hlasovat 9. února, těsně před plenárním shromážděním, které vyřkne ortel nad sedmadvacítkou Barrosových komisařů.
Parlament při vyjednávání s Barrosem reprezentovala pracovní skupina tvořená Němcem Klausem-Heinerem Lehnem z lidové strany, Rakušanem Hannesem Swobodou z Progresivní aliance socialistů a demokratů, Němkou Dagmar Roth-Berendt z téže strany, Britkou Dianou Wallis z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a Němkou Rebeccou Harms ze strany zelených.
Klaus-Heiner Lehne poté poslal předsedovi Parlamentu Jerzymu Buzkovi o jednání písemnou zprávu, v níž píše, že se obě strany shodly na pětistránkovém dokumentu.
Lehne napsal Buzkovi, že diskuze s Barrosem byla velmi intenzivní a v posledních týdnech i značně obtížná, ovšem výsledky se dají označit za velmi pozitivní. Barroso prý nakonec uznal rovné postavení Parlamentu a Rady ministrů a je připraven umožnit parlamentním expertům přístup ke konceptům legislativních dokumentů i na přípravná setkání.
Pro Komisi navíc začnou nově platit lhůty, které bude muset dodržovat ve svých vyjádřeních k parlamentním připomínkám ohledně nové legislativy. Tato změna by mohla souviset s nedávnou roztržkou mezi unijními orgány, kdy poslanci požádali Radu o odložení platnosti dohody SWIFT o přístupu k bankovním údajům, ovšem ta nechala veškeré poslanecké připomínky a urgence bez povšimnutí (EurActiv 22.01.2010).
Dohoda také garantuje zástupcům Parlamentu účast a pozorovatelský status na mezinárodních konferencích. Dále budou mít poslanci silnější hlas, co se týče ročního pracovního programu Komise.
Komisaři by také měli nominovat speciální zástupce a velvyslance, kteří v budoucnu vytvoří Evropskou službu pro vnější činnost. Na druhou stranu poslanci ustoupili od svého požadavku, aby nominovaní diplomaté podstoupili slyšení v Parlamentu.
Návrh dohody také hovoří o tom, že pokud poslanci předsedu Komise požádají, aby odvolal určitého designovaného komisaře, ten by měl vážně uvažovat o možnosti daného kandidáta odvolat (varianta rezignace jednotlivých kandidátů však není obsažena v Lisabonské smlouvě).
Parlament také po dohodě s Komisí může, po vzoru tzv. Question Hour s předsedou Komise, klást dotazy jednotlivým kandidátům na komisaře, včetně Catherine Ashton.
Poslední slyšení designovaného komisaře proběhne 3. února s novou bulharskou kandidátkou Kristalinou Georgijevou, která nahradila kontroverzní Rumjanu Želevu, a pokud proběhne bez problému, poslanci budou o Komisi hlasovat 9. února ve Štrasburku. Hlasování o meziinstitucionální dohodě proběhne v tentýž den, zhruba o hodinu dříve.
