inzerce
V dopise, který byl adresován švédské ministryni kultury Leně Adelsohn Liljeroth, Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA) vyjádřila své znepokojení, že přijetí nových zákonů v Itálii a České republice „by mohlo mít vážné dopady na žurnalistiku, konkrétně na investigativní žurnalistiku.“
V České republice novela trestního řádu známá také jako náhubkový zákon vešla v platnost 1. dubna letošního roku a omezuje zveřejňování odposlechů a informování o obětech trestných činů. Původním záměrem jejího přijetí byla snaha o ochranu především nezletilých obětí trestných činů, avšak čeští poslanci její znění dále rozšířili.
Zákon, který je často vnímán jako zásah do svobody projevu si vysloužil kritiku nejen na domácí půdě, kde skupina senátorů požádala Ústavní soud o jeho přezkoumání, ale i v zahraničí. Jeho porušení ukládá novinářům a vydavatelům pokutu výši až pěti miliónů korun (180.000 eur) a dokonce i trest odnětí svobody na pět let.
V současné době je návrh podobného zákona projednáván i v italském senátu. Ten může novinářům a vydavatelům, kteří se proviní jeho porušením, uložit pokutu ve výši 5.000 eur a maximálně 30 dní ve vězení.
ENPA zastupující přes 5.200 novin z 23 členských zemích EU, Norska a Švýcarska žádá, aby vlády obou zmíněných zemí zákon odvolaly a přestaly pokutovat a trestat žurnalisty. Jak ve svém otevřeném dopise uvádějí, novinoví vydavatelé jsou situací „extrémně znepokojeni“, jelikož český a italský příklad může představovat nebezpečný precedent pro další země. Zároveň by rádi vysvětlení, jak je možné, že Praha spolu s Římem mohla přijmout zákon, který „nerespektuje svobodu tisku.“
Podle jejich názoru by Rada ministrů členských zemí EU měla proti oběma zemím „zavést patřičná opatření“ a vydat oficiální stanovisko, ve kterém by zákony odsoudila a zároveň varovala ostatní země, aby se nevydaly stejným směrem jako Česká republika a Itálie. „Potřeba novinářů publikovat ve veřejném zájmu by měla být v Evropě lépe chráněna,“ stojí v dopise.
