Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Komise chce občanskou iniciativu svázat přísnými pravidly

(en)

30.03.2010
Aby občané EU mohli iniciovat legislativní akt, budou muset poskytnout výrazné množství osobních dat a splnit specifické podmínky. Vyplývá to z nařízení, jehož návrh Komise zítra (31. března) představí a nějž měl EurActiv možnost nahlédnout.

inzerce

Princip občanské iniciativy, kterou zavádí Lisabonská smlouva, spočívá v tom, že sice „neomezuje právo Komise iniciovat legislativu, nicméně zavazuje ji (...), že musí náležitě zvážit požadavky občanů,“ píše se v návrhu nařízení.

Nová procedura tedy občanům umožní bezprostředně se podílet na legislativním procesu. Instituce EU doufají, že tato nová iniciativa pomůže překlenout demokratický deficit. Ten se po negativním výsledku irského referenda o Lisabonské smlouvě stal výrazným tématem.

Představitelé jedné z nejznámějších celounijních petic, která usiluje o ustavení Bruselu jako jediného sídla Evropského parlamentu, ale občanské iniciativy využít nehodlají. Je podle nich příliš složitá. Podle svých slov přitom již získali přes 1,27 milionu podpisů.

Komise doufá, že nový nástroj pomůže vytvořit skutečný evropský občanský prostor. Slovenský eurokomisař Maroš Ševčovič, do jehož portfolia občanská iniciativa spadá, k tomu řekl: „Pevně věřím, že tento nástroj (…) podpoří veřejnou přeshraniční debatu o unijních politikách tím, že spojí občany různých zemí v boji za společná témata.“

Návrh nařízení Evropské komise

Lisabonská smlouva ukládá, že se občanské iniciativy musí účastnit minimálně jeden milion signatářů. Návrh nařízení, které Komise zítra představí upřesňuje další podmínky.

Zmíněný jeden milion signatářů musí pocházet alespoň z jedné třetiny členských států (v současné době tedy z devíti zemí). To je stejný počet, který je potřeba ke spuštění „zesílené spolupráce“ země, které chtějí prohloubit integraci v konkrétních oblastech.

Úvahy o snížení hranice na jednu čtvrtinu členských států Komise nakonec zamítla. Brusel navíc předloží minimální počty podpisů pro jednotlivé země. Tato čísla by měla být „sestupně proporcionální vůči velikosti jednotlivých členských států,“ stojí v návrhu nařízení.

Jinými slovy – menší stát bude v poměru ke své velikosti potřebovat více podpisů než stát velký. Návrh nařízení upřesňuje minimální množství podpisů pro každou zemi: například Lucembursko, Estonsko, Kypr nebo Malta jich budou potřebovat 4.500, zatímco ve Francii jich bude třeba 55.000 a v Německu 72.000.

Každý návrh občanské iniciativy se bude muset nejdřív zaregistrovat. Do dvou měsíců poté, co organizátoři seberou alespoň 300.000 podpisů, Komise posoudí jeho „přípustnost“. Aby návrh „prošel do dalšího kola“, bude muset splňovat dvě základní podmínky. Za prvé se musí týkat oblasti, kde lze přijmout právní akt Unie za účelem implementace Smluv. Za druhé musí návrh spadat do „oblasti, ve které má Komise iniciační pravomoc“.

Podpisy můžou mít elektronickou nebo papírovou podobu. Jejich sběr ale může trvat maximálně jeden rok. Jinak musí celý proces začít znovu. Pokud občanská iniciativa splní uvedené požadavky, tak Komise do čtyř měsíců vydá oznámení, že ji přijala. Z právního hlediska ale Komise není vázaná k tomu, aby následně legislativní proces spustila.

Příliš mnoho osobních údajů?

Každý signatář bude muset poskytnout své jméno, přesnou adresu, email, datum a místo narození, národnost a identifikační číslo (například číslo občanského průkazu). Cílem je zamezit zneužití občanské iniciativy.

Podle návrhu nařízení budou takto poskytnutá data předmětem zesílené ochrany a budou skartována nejpozději jeden měsíc poté, co je Komise oficiálně přijme, nebo 18 měsíců po registraci plánované iniciativy. Záleží na tom, která lhůta nastane dřív.

Nicméně rozsah vyžadovaných dat výrazně ztěžuje sběr podpisů. „Neplánujeme využít tohoto nového nástroje,“ prohlásil Anders Ekberg, představitel iniciativy „Oneseat“, bojující za jediné sídlo Evropského parlamentu - Brusel.

Kampaň „Oneseat“ (Jediné sídlo) působí od roku 2006 a chce zamezit zbytečnému cestování europoslanců, jejich týmů, novinářů a lobbistů. Ti totiž kvůli současným pravidlům musí 12krát ročně cestovat asi 450 km z Bruselu do Štrasburku na čtyřdenní plenární zasedání. Tato praxe stojí daňové poplatníky asi 200 milionů eur (přibližně 5 miliard Kč) ročně. Dnes tato iniciativa nasbírala již téměř 1,27 milionu podpisů.

Požadavky popisovaného nařízení činí tyto podpisy nepoužitelnými. „Pokud vím, pravidla budou vyžadovat přesnou adresu signatářů. My ale máme pouze emailové adresy,“ řekl Ekberg.

„Zdá se, že to je cesta, jak chce Evropská komise zajistit, aby sebrání milionu podpisů bylo složitější. Také to dokazuje, jak staromódní (komisaři) jsou,“ dodal Ekberg.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top