inzerce
Souvislosti:
Evropa dlouhou dobu zaostává v inovační aktivitě za svými konkurenty, zejména Spojenými státy a Japonskem. K tomu, aby byly firmy motivované přenášet nové nápady a výsledky výzkumu na trh, je zapotřebí zajistit dostatečnou ochranu duševního vlastnictví – především formou patentové ochrany.
Komise je přesvědčena, že pro tyto účely je evropský patent, platný na celém území Evropské unie, nepostradatelný. Při vytváření jednotného evropského patentu však Komise dosud nebyla příliš úspěšná. Včera proto přišla s několika návrhy s cílem oživit diskusi o patentové ochraně.
Patentová ochrana je v EU v současné době mnohem nákladnější než jinde ve světě. Systém evropských patentů je jedenáctkrát dražší než patent Spojených států a dokonce třináctkrát dražší než japonský patent.
Evropské patenty uděluje Evropský patentní úřad se sídlem v Mnichově. Evropský patent je v podstatě souborem národních patentů. V jednotlivých členských zemích pak patent podléhá národním pravidlům pro ochranu duševního vlastnictví. Ve chvíli, kdy je registrace evropského patentu udělena, jeho majitel jej musí ještě potvrdit úřadům průmyslového vlastnictví v jednotlivých členských zemích, v nichž chce patent uplatnit. To v praxi znamená dodatečné náklady, neboť patentovou dokumentaci musí nechat přeložit do jazyka daného členského státu a zaplatit správní poplatek za registraci.
Značné jsou také náklady případných soudních sporů, které podle Thierry Stolla, generálního ředitele pro vnitřní trh, mohou díky odlišným právním systémům dosáhnout výše 50 tisíc až 1,5 milionu eur. To však evropský patent dále prodražuje a činí jej nedostupným zejména pro malé a střední podniky. Výsledky sporů v jednotlivých zemích navíc díky národním odlišnostem nemusí být stejné a systém je tak pro majitele patentů nepřehledný.
Témata:
Podle včerejšího sdělení Komise je možné některé kroky podniknout ještě před tím, než dojde k nějaké formě shody o jednotném patentu.
Z konzultací, které včerejšímu sdělení Komise předcházely, vyplývají dva možné přístupy. Ani jeden z nich ovšem nemá dostatečnou podporu členských zemí. První přístup vychází z Dohody o řešení sporů týkajících se evropských patentů (EPLA), která by měla pokrývat veškeré patenty a podle níž by měla být vytvořena síť národních soudů vázaných na evropský odvolací soud, který by poskytoval interpretaci patentového práva. Druhá počítá s vytvořením jediné jurisdikce, která by řešila soudní spory týkající se patentů založených na evropském právu. Komise přiznává, že ani jedna z variant není průchozí v čisté formě, bude proto třeba přistoupit k řešení, které bude ležet na půli cesty mezi oběma návrhy.
Řešením by podle Komise mohla být decentralizace pro soudní řízení v první instanci, odvolání by však byla soustředěna k jedinému odvolacímu soudu.
Komise v současné době neplánuje předložit žádný formální návrh legislativy, jejím cílem je především rozproudit diskusi a sladit připomínky jednotlivých zájmových skupin.
Další kroky:
Existují signály, že se německé předsednictví bude komunitnárním patentem zabývat. V rámci Rady připravilo setkání pracovních skupin, které budou tuto problematiku projednávat.
