inzerce
Návrh, který by se již příští týden mohl stát zákonem, začleňuje do italské legislativy směrnici o audiovizuálních mediálních službách, která měla platit již od prosince 2009. Směrnice pozměňuje pravidla obsažená v dřívější směrnici známé jako Televize bez hranic (TVWF).
Jisté však je, že předložený dokument porušuje směrnici o elektronickém obchodu (E-commerce) z roku 2000 tím, že zatěžuje servery publikující obsah vytvořený uživateli, jako YouTube nebo Daily Motion, enormní byrokratickou zátěží. Servery by podle návrhu měly předběžně kontrolovat, zda sdílené obsahy nejsou závadné – například pornografické, podporující terorismus nebo zda neporušují právo na soukromí a autorské právo.
Zákon tak na servery uvaluje stejné požadavky, které platí pro běžné televizní vysílání, a nebere ohled na to, že uživateli vytvořený obsah tvoří na těchto serverech většinu příspěvků.
Směrnice o elektronickém obchodu stanoví, že by „členské státy neměly zatěžovat poskytovatele [...] obecnou povinností monitorovat informace, které šíří a uchovávají, ani jim ukládat povinnost aktivně pátrat po ilegálním obsahu.“
„Když jsme v Bruselu o směrnici dlouze jednali, jednoznačně jsme se rozhodli, že videa vytvořená uživateli nebudou podléhat stejné regulaci jako klasické televize,“ řekl představitel společnosti Google v Itálii, Marco Pancini.
Služby, které poskytují servery jako YouTube, se řadí podle definice směrnice o audiovizuálních službách mezi takzvané nelineární služby, neboli „on demand“, tedy na žádost příjemce. Standardní televizní vysílání je službou lineární, probíhající v reálném čase, a není na žádost příjemce.
„Sdílení příspěvků by pak pro uživatele bylo mnohem komplikovanější, tak doufejme, že se Italové nevydají cestou regulace uživatelského obsahu a návrh nepřijmou,“ dodal Pancini.
Experti z firmy Google, která YouTube vlastní, se domnívají, že kontrolovat stovky videí, která přibývají z hodiny na hodinu, prakticky znemožňuje službu poskytovat.
V současnosti musejí provozovatelé serveru odstranit ilegální videa až poté, co jsou publikována a prokáže se jejich závadnost. Předběžné „cenzurování“ videí je „jako byste zavřeli poštu a stíhali její zaměstnance, protože někdo poslal nepatřičné psaní,“ vyjádřil se odborník z oblasti.
Reakce Unie
Po stížnostech z mnoha stran se Komise rozhodla zakročit a spustit proti Itálii tzv. řízení o porušení Smlouvy.
Nejmenovaný evropský úředník podotkl, že právě směrnice o elektronickém obchodu má zajišťovat, že poskytovatelé služeb na internetu nebudou podléhat žádné všeobecné povinnosti obsah monitorovat. Podle úředníka navíc servery, které slouží čistě jen ke sdílení videí uživatelů, ani nespadají mezi audiovizuální služby, protože zde nedochází k editorským rozhodnutím. Tudíž by se jimi neměla národní legislativa zabývat vůbec.
Svoboda na internetu v ohrožení
Někteří zástupci Unie se obávají, že by tento italský precedent mohl inspirovat k podobným krokům i ostatní členské státy, které by pak omezovaly svobodu na internetu ve jménu autorských práv či bezpečnosti.
V Itálii právě probíhá soudní proces s vedoucími pracovníky gigantu Google, který mezi svými videi zveřejnil příspěvek zobrazující napadení chlapce s Downovým syndromem neznámými násilníky. Pokud spor prohrají, hrozí jim trest odnětí svobody až na jeden rok.
Server YouTube v Itálii již jednou prohrál soudní při s Berlusconiho mediálním impériem Mediaset, když uveřejnil videa chráněná autorskými právy. V USA zase mediální koncern Viacom donutil YouTube, aby odstranil tisíce příspěvků.
V některých členských státech stále panují tendence uložit poskytovatelům internetových služeb povinnost cenzurovat obsah, zatím se však nikde nepodařilo podobné opatření uzákonit.
