inzerce
Souvislosti:
Kolektivní žaloby představují způsob, jak se spotřebitelé mohou domoci svých práv v případě, že se jim jako jednotlivcům řízení s firmou, která je poškodila, nevyplatí. Při kolektivních žalobách spotřebitele zastupuje třetí strana – například uznávané sdružení spotřebitelů. Kolektivní žaloby mohou nyní podávat spotřebitelé pouze v několika členských státech a v Unii zcela chybí mechanismus, který by spotřebitelům umožnil domáhat se kolektivně svých práv i v mezinárodních sporech v rámci EU.
Podle údajů Evropské komise by 76% spotřebitelů bylo ochotných hájit svá práva ve chvíli, kdy by se mohli spojit s dalšími spotřebiteli.
Z průzkumu, který si Komise nechala vypracovat, dále vyplývá, že spotřebitelům se práva vymáhají nejhůře v následujících oblastech: finančních službách (39% dotázaných), telekomunikacích (12%), dopravě (8%) a službách turistických kanceláří (7%).
Vloni v květnu Evropský parlament proto podpořil návrh Evropské komise poskytnout občanům Unie mechanismus, který by jim v případě mezinárodních sporů uvnitř EU umožnil podávat kolektivní žaloby, a vyzval Evropskou komisi aby prozkoumala možnosti zavedení takového systému.
Témata:
Konzultační dokument včera v Bruselu představila evropská komisařka pro ochranu spotřebitele Meglena Kuneva, podle níž jsou v evropském systému domáhání se práv „černé díry“ a spotřebitelé jsou díky nim často bezradní.
V současné době umožňuje podávání kolektivních žalob pouze třináct členských zemí Evropské unie, přičemž všechny tyto systémy jsou navzájem odlišné. Průzkum Komise ukázal, že důvodem, proč se spotřebitelé svých práv nedomáhají, jsou vysoké náklady, rizika soudního řízení a zdlouhavost řešení sporů. Spotřebitelé uvedli, že se jim nevyplatí podávat žalobu v případech, kdy je hodnota odškodnění menší než 1.000 euro (zhruba 25.000 korun).
Konzultační dokument o kolektivním vymáhání práv spotřebitelů uvádí, že mezi nejrozšířenější formy porušení práv spotřebitelů, které by bylo potenciálně možné řešit společně na evropské úrovni, patří skryté poplatky nebo navyšování konečných cen, klamavá reklama na internetových stránkách nebo nezveřejnění povinných informací u finančních produktů.
Pokud nedojde k jejich odhalení, mohou podle Komise podobné praktiky spotřebitele značně poškodit, představují nekalou soutěž a narušují fungování trhů. „Musíme najít způsob, jak svá práva na odškodnění bude moci uplatňovat více lidí,“ říká komisařka Meglena Kuneva. Stávající situace je podle jejích slov „zcela neuspokojivá“.
Systém kolektivních žalob by umožnil, aby „spotřebitelé, kteří budou poškozeni nelegálními obchodními praktikami byli za své ztráty kompenzováni“ a zároveň by „posílil respekt z evropského práva tím, že by firmy odradil od nelegálních aktivit, které jim dávají neoprávněnou konkurenční výhodu nad ostatními,“ píše se v konzultačním dokumentu.
Návrhy, které Evropská komise vložila do konzultačního dokumentu se zabývají možnostmi, jak usnadnit vymáhání práv v situacích, kdy je velké množství spotřebitelů poškozeno praktikami jedné společnosti, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele. Neřeší ale nijak porušení hospodářské soutěže. Těmito případy se zabývá jiný dokument, který Evropská komise zveřejnila vloni v dubnu.
Evropská komise v konzultačním dokumentu přichází s následujícími čtyřmi možnostmi, k nimž mají nyní možnost se vyjádřit všechny zájmové skupiny:
nepříjímat žádná opatření,
zjednodušit spolupráci mezi členskými zeměmi EU tak, aby se národní systémy kolektivních žalob rozšířily i do zemí, které zatím podobný systém nemají,
zavést závazná, případně nezávazná opatření, jimiž by došlo k zavedení kolektivních žalob do soudní praxe po celé Unii,
vytvořit nástroje, které by posílily spotřebitele při vymáhání svých práv.
Mezi tyto nástroje by mohlo patřit i kolektivní řešení spotřebitelských sporů mimosoudní cestou. Národní orgány by díky nim mohly firmy donutit ke kompenzaci spotřebitelů a rozšířit svou působnost i na kolektivní spory. Uvádí se to v konzultačním dokumentu.
Navzdory všem těmto návrhům ale evropská sdružení spotřebitelů s návrhem spokojená nejsou. „Vypadá to, že se Evropská komise pohybuje v kruhu. Konzultační materiál přichází s čtyřmi možnostmi, které je možné různě kombinovat, ale není tu jediný návrh nějakého konkrétního opatření,“ stěžuje si Monique Goyens, generální ředitelka evropského sdružení spotřebitelů BEUC.
„Ve chvíli kdy řada (evropských) zemí zavedla nebo zavádí různé systémy kolektivního řešení spotřebitelských sporů, Komisi...scházejí ambice a místo toho, aby z předchozích konzultačních kol vyvodila nějaké závěry, pouští se do další konzultace, během níž všechny strany pouze zopakují své argumenty,“ vysvětluje.
Ke konzultačnímu dokumentu je možné se vyjádřit do 1. března 2009.
Další kroky:
1. března 2009: Nejpozději do tohoto data mohou zájmové skupiny posílat Evropské komisi svá stanoviska ke kolektivnímu řešení spotřebitelských sporů
V roce 2009 je možné očekávat první legislativní návrh Evropské komise ke kolektivním žalobám.
