inzerce
Souvislosti:
Ve dnech 4.-7. června bylo 375 milionů občanů mohlo svůj hlas odevzdat v evropských volbách, z nichž vzešlo 736 europoslanců, a rozhodnout tak o složení Evropského parlamentu do roku 2014.
Za 30 let existence přímých voleb do Evropského parlamentu se pravomoce tohoto orgánu neustále zvyšují. Navzdory tomu ale velký počet občanů stále pohlíží na eurovolby jako na možnost, jak zúčtovat se svou národní vládou.
Témata:
Aby získala podporu pro znovujmenování současného předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa, bude muset Evropská lidová strana (EPP) hledat spojence v dalších stranách, které se nacházejí na politickém spektru nalevo od ní.
Očekává se, že během nadcházejícího summitu EU, který je naplánován na 18. až 19. června, lídři Evropské unie vyjádří svůj souhlas s nominací bývalého portugalského premiéra na jeho již druhé pětileté funkční období v čele exekutivy EU.
Avšak mnohem větší povolební roztříštěnost nového Parlamentu naznačuje možné protesty ze strany poslanců, kteří s jeho znovujmenováním nesouhlasí.
Britská Konzervativní strana a částečně euroskeptická ODS se v nedávné době rozhodly opustit frakci EPP-ED, čímž mohou oslabit její vedoucí roli v nově zvoleném shromáždění a zároveň tak zvýšit nepředvidatelnost celého Parlamentu.
Zelení, jediná politická strana, která v nově zvoleném shromáždění posílila, již v minulosti proti Barrosovu znovujmenování protestovala a zahájila proti němu kampaň s názvem „Zastavte Barrosa“.
Daniel Cohn-Bendit, lídr strany ve Francii, vyzýval k utvoření široké aliance, která by bývalého portugalského premiéra sesadila.
Jeho výzvy by mohly vyslyšet právě nově zvolení europoslanci, kteří mohou mít chuť dát najevo svou autoritu ve chvíli, až budou na prvním červnovém plenárním zasedání požádáni hlasovat pro schválení či zamítnutí navrhovaného nového prezidenta Evropské komise.
„Evropský parlament potřebuje bojovat za svou popularitu a legitimitu,“ řekl Mario Telo, prezident Institutu evropských studií z Université Libre v Bruselu. „Europoslanci by měli předvídat dopady Lisabonské smlouvy a hrát klíčovou roli ve výběru předsedy Evropské komise.“
Tajná volba
I přesto se může stát, že bude obtížné najít takovou parlamentní většinu, která proti současnému předsedovi Komise vystoupí. Důvodem je nejednota liberálů a socialistů.
„Při rozhodování neočekávám žádné velké obtíže,“ řekl komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Joaquin Almunia. „Složení tohoto Parlamentu se od toho předchozího nebude v zásadě příliš odlišovat.“
Během prvního plenárního zasedání sedmého zákonodárného sboru 14.-16. července bude mít Parlament možnost většinou svých hlasů nominaci nového předsedy Evropské komise schválit či zamítnout.
I přes podporu pro Barrosovu nominaci u socialistických lídrů ve Velké Británii, Španělsku a Portugalsku se mohou socialističtí europoslanci rozhodnout hlasovat proti. Pomůže jim v tom tajné hlasování. Se 159 europoslanci zůstávají totiž socialisté druhou největší politickou frakcí v Evropském parlamentu.
Liberálové budou mít rozhodující slovo
Se rostoucí nejistotou ohledně vytvoření parlamentních většin liberálové v nynějším Parlamentu cítí, že bude záležet hodně na nich. Se svými 81 zvolenými europoslanci zůstává Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) třetí největší politickou frakcí.
„Odhaduji, že v parlamentním středu nebude méně než 85 poslanců, což z ALDE dělá klíčového hráče pro sestavení jakékoliv nové většiny,“ řekl lídr ALDE Graham Watson.
Jak prohlásil lídr François Bayrou v předvolební talkshow, francouzští liberálové signalizovali, že pro Barrosovo znovujmenování hlasovat nebudou.
