inzerce
Vládnoucí Komunistická strana vzešla z voleb jako poražený, a to i přesto, že zůstává nejsilnější politickou sílou v zemi. V novém parlamentu přijde oproti výsledku v dubnových volbách o 15 křesel. Tehdy získala 60 mandátů, ale zemi tehdy zalila vlna násilí a protestů proti údajně zmanipulovaným volbám. Poté co se komunistům nepodařilo prosadit na post prezidenta svého kandidáta Zinaida Greceanu došlo k vyhlášení předčasných voleb.
Podle posledních informací, kdy bylo sečteno 97,6% odevzdaných hlasovacích lístků zůstává Komunistická strana ve vedení s 45,1% hlasů. Následuje jí Liberálně demokratická strana (15,2%, což představuje 16 křesel), Demokratická strana (13,1%, 14 křesel), Liberální strana (12,2%, 13 křesel) a Aliance Naše Moldavsko (7,3%, 7 křesel).
Komunistická strana se svými 48 poslanci ale přišla o parlamentní většinu a bude se muset spokojit s rolí opoziční strany. Ostatní strany disponují ve 101 členném parlamentu 53 mandáty.
Z mrtvého bodu se ale tato postsovětská republika příliš nepohnula, neboť ani jedna ze skupin nedisponuje 61 poslanci, kteří jsou zapotřebí ke zvolení prezidenta.
Politologové upozorňují zejména na dobrý výsledek Demokratické strany bývalého komunisty Mariana Lupu, který se v minulosti dostal do konfliktu s šéfem komunistů Vladimirem Voroninem a založil si vlastní stranu. Shodují se, že se Lupu může po volbách stát klíčovou postavou tamní politické scény.
Voronin, který dosud zastává post prezidenta republiky dal jasně najevo, že si chce uchovat vliv i poté co bude zvolen jeho nástupce a občanům před volbami pohrozil, že pokud budou hlasovat proti jeho straně, hrozí zemi asimilace ze strany Rumunska.
Komunisté šli do voleb se sloganem „Braňte svou vlast“ a demokratickou opozici označovali za „prorumunskou“.
Rumunský europoslanec Marian Jean Marinescu, který se voleb v hlavním městě Kišiněvě zúčastnil jako pozorovatel uvedl, že podle toho co viděl se volby „nevymkly z rukou“. Řekl dále, že jej mile překvapila vysoká volební účast. K volbám přišlo 58% oprávněných voličů.
Jiní pozorovatelé ale upozorňují na skutečnost, že v Podněstří k žádným volbám nedošlo neboť lidé s ruskými vlajkami v rukou voličům zabránili vstoupit do volebních místností.
Pozorovatel Cristian Preda citoval jednoho z aktivistů, kteří lidem bránili v přístupu k urnám. Ten prý prohlásil: „Toto území máme pod kontrolou my. Tady není žádné Moldavsko. Zdejší lidé můžou hlasovat pro Rusko, pro Ukrajinu, ale v žádném případě pro moc v Kišiněvě“.
