Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Evropským volbám dominují domácí témata

(en)

Sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku; zdroj: CreativeCommons, autor: Jan Beckendorf

03.06.2009
Devět z dvaceti sedmi států Unie, mezi nimiž nechybí ani tři velké země, se rozhodlo nadcházejí volby do Evropského parlamentu (EP) spojit s hlasováním o národních otázkách. Kritici tvrdí, že takový postup odvádí voliče od evropských témat, obhájci mu fandí jako prostředku ke zvýšení zájmu o volby do EP.

inzerce

„Naplánovat regionální volby na shodný termín s evropskými má jasný cíl, který se v minulosti často i podařilo splnit: přitáhnout lidi k urnám. Pozornost a debaty voličů se však vždy zaměří především na domácí otázky – ty unijní jsou odsunuty do pozadí,“ domnívá se Sara Hagemann z European Policy Centre.

Mezi devět států, kterých se spojení dvou druhů voleb do jednoho termínu týká, patří: Belgie, Dánsko, Irsko, Itálie, Německo, Lotyšsko, Lucembursko, Malta a Spojené království.

EurActiv se zeptal expertů v některých z těchto zemí, zda evropská témata skutečně leží ve stínu domácích záležitostí.

Dánsko – tedy království

Dánové budou tuto neděli (7. června) hlasovat nejen obsazení europoslaneckých lavic, ale také o změně pravidel pro nástupnictví na dánský trůn; konkrétně rozhodnou, jestli dojde v tomto ohledu ke zrovnoprávnění mužů a žen (až dosud byli muži zvýhodněni).

Podle dánského politologa Davida Willumsena ze spojení obou voleb nebude pravděpodobně profitovat žádná z tamních partají. Co se týká navýšení volební účasti, to označuje Willumsen za „marginální“. Eurovolby tak nijak nepřispějí k dosažení 40% limitu, který je požadován, aby bylo referendum o nástupnictví platné. Navíc změna královských práv Dány moc nezajímá – není tedy pravděpodobné, že by naopak kvůli referendu přišlo k urnám víc voličů.

Podíl Dánů, kteří chodí volit, se v parlamentních kláních pohybuje vysoko – mezi 70 až 80%, zatímco při „druhořadých“ volbách (evropské, regionální volby apod.) jich přichází k urnám asi polovina.

Berlusconi a jeho lásky

V Itálii se dnes jen málokdo zabývá evropskými tématy, zato všichni spekulují o údajné milostné aféře premiéra Silvia Berlusconiho, kterého čeká rozvodové řízení. Pokud už se někteří Italové o volby zajímají, pak spíš o ty regionální, jež se budou týkat mimojiné více než poloviny italských měst.

Podle ředitele Instituto Affari Internazionali Ettore Greca „není ani nejmenší pochybnost“, že přítomnost oblastních voleb bude mít „významný“ pozitivní efekt na účast Italů u evropských voleb. Greco nicméně potvrzuje převahu domácích témat nad těmi evropskými, která se projevila už v minulosti.

Britové ve víru skandálu

Simon Hix z London School of Economics tvrdí, že voliči v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku politikům dvou vládnoucích stran „sečtou“ obrovský skandál, který se rozpoutal ohledně vyplácení poslaneckých náhrad (EurActiv 2.6.2009). Hix se domnívá, že voliči zítra ve Spojeném království svou frustraci vyjádří vhozením hlasu pro některou z menších stran.

Podle Philipa Whyte z londýnského Centre for European Reform regionální volby s těmi evropskými „nesoupeří“, protože celá britská politická scéna je v současnosti zastíněna zmíněnými nefér praktikami mnoha tamních politiků. Z podobné atmosféry spojené s předpokládanou menší voličskou účastí mohou, co se evropských voleb týká, profitovat euroskeptici (UK Independence Party – UKIP) nebo krajní pravice (British National Party – BNP), naznačují průzkumy.

Německo – rozhodne se na podzim

Politická scéna u našich západních sousedů se podobně jako v Česku koncentruje především na rozhodující parlamentní volby, které v Německu proběhnou v září. Víkendové evropské a regionální volby budou tedy (podle většiny politologů) pouze jakousi předehrou podzimního souboje o křesla v Bundestagu. V této souvislosti se němečtí politici (a nejen oni) obávají nízké volební účasti; kancléřka Angela Merkel spolu s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym dokonce natolik, že o víkendu ve společném prohlášení apelovali na voliče v obou zemích, aby přišli k volbám.

Merkel se společně se Sarkozym ve zmíněném prohlášení snaží hrát také na „tureckou notu“, když zmiňuje rozšiřování Unie jako jeden z jejích primárních úkolů. Zdá se tedy, že skeptická prohlášení o vstupu Turecka do EU (jinak pravidelně zaznívající z úst obou státníků) budou až do voleb tabu; nedávné průzkumy totiž ukázaly, že pro CDU-CSU kancléřky Merkel by nyní hlasovalo jen 10% německých Turků – a to bude do podzimu jistě chtít změnit.

O předvolební situaci v Česku a názorech lídrů kandidátek pro evropské volby se více dočtete zde (EurActiv 2.6.2009).

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top