inzerce
Koaliční jednání odstartovala poté, co se o víkendu představitelé dvou stran budoucí vládní koalice dohodli na sestavení menšinového kabinetu s podporou extrémisty Geerta Wilderse. Rozhodnutí vytvořit vládu opírající se o hlasy strany, jejíž předseda se otevřeně staví proti islámu a imigraci, a který přirovnává Korán k Hitlerovu „Mein Kampfu“, vyvolává ostrou kritiku nejen budoucí opozice. Nevoli sklízí také u křesťanských demokratů – menšího z členů budoucí vládní koalice, a do určité míry i u samotných liberálů.
Podle jejich předsedy a pravděpodobného budoucího premiéra Marka Rutteho byly ovšem již všechny ostatní možnosti vyčerpány. Z neúspěchu při hledání alternativního vládního uspořádání přitom obvinil Joba Cohena, předsedu druhé nejsilnější Strany práce (PvdA). Na stránkách nizozemského deníku De Telegraaf Cohenovi vzkázal, že se díky svému jednání stal „porodní bábou menšinového kabinetu“ poté, co zablokoval jednání o možném středovém kabinetu složeném ze zástupců VVD, Strany práce a CDA a měl výhrady i k variantě, kdy by vedle sebe ve vládě zasedli představitelé VVD, Strany práce a Zelené levice.
Strany budoucího menšinového kabinetu mají podle Rutteho hodně společného a prostor pro spolupráci zde tedy existuje. Podobný pohled mají prý na všechna zásadní témata, počínaje rozpočtovými škrty a konče bezpečností a migrací. Přestože koaliční jednání začala až dnešním dnem, příští vládní partneři se již předběžně dohodli na nutnosti přikročit v následujících čtyřech letech k úsporám v rozsahu 18 miliard eur.
Otázek točících se kolem budoucího kabinetu je ale více než dost. V první řadě je nejasné, jak se zachovají křesťanští demokraté, z jejichž středu je slyšet silný odpor k řešení, které by Wildersově straně přirovnávající muslimy k nacistům, dávala do rukou osud celého vlády. I s podporou extrémistů by koalice měla ve 150členném parlamentu většinu pouhého jednoho hlasu. Jeden nespokojený poslanec by tak mohl výrazně otřást stabilitou celého kabinetu.
Arjen Berkvens, ředitel amsterodamské nadace Alfred Mozer Stichting, která je blízká Straně práce, ale online deníku Deutsche Welle sdělil, že i přes výrazné třecí plochy v podobě protiislámského postoje PPV symbolizovaného tažením za zákaz nošení muslimských šátků, může být budoucí koalice paradoxně velice stabilní. Ovšem za předpokladu, že Wilders ze svého radikalismu alespoň částečně ustoupí.
„Křesťanští demokraté a liberálové se shodnou prakticky na všech sociálních tématech – reformě státu blahobytu nebo privatizaci zdravotnictví. V politické rovině tedy nestabilita nehrozí,“ myslí si Berkvens.
Koaliční jednání by podle deníku měla být uzavřena nejpozději do třetího zářijového týdne.
