inzerce
Nizozemští občané se rozhodli obměnit vedení v zemi. Lídr křesťanských demokratů Jan Peter Balkenende musí po osmi letech uvolnit premiérskou funkci. Jeho Křesťanskodemokratická výzva (CDA) ztratila polovinu mandátů a Balkenende rezignoval na post předsedy strany. Naopak extrémně pravicová strana populisty Geerta Wilderse, Strana pro svobodu (PVV), značně posílila a oproti minulému volebnímu období více než zdvojnásobila počet křesel v parlamentu. Občané podpořili také levicovou Stranu práce (PvdA), která skončila těsně za liberály.
„Jsme velcí vítězové voleb […], při sestavování vlády nás nemohou ignorovat. Bylo by to nedemokratické,“ radoval se po oznámení výsledků Wilders. Hlavní tematikou Wildersovy pravice je boj proti muslimské imigraci. „Více bezpečí, méně kriminality, méně imigrace a méně islámu – to si voliči vybrali,“ dodal lídr PVV.
Předvolební průzkumy předpovídaly liberální straně mnohem výraznější vítězství. Liberálové získají v nové 150členné sněmovně 31 křesel, zatímco druzí labouristé jen o jedno méně. Wildersově straně přisoudili voliči 24 mandátů a křesťanským demokratům 21. Ve sněmovně usednou ještě zástupci socialistů (SP), zelených (GL) a demokratů (D66).
Očekává se, že letos dosáhne schodek nizozemského rozpočtu až 6,6 % HDP. Debata o finanční stabilitě a eurozóně proto dominovala předvolebním debatám. Liberálové a labouristé se značně liší v přístupu k řešení deficitu – labouristé jsou pro mírnější a pomalejší škrty.
Lídr liberálů Mark Rutte bude nejspíš pověřen sestavením vládní koalice, která bude muset být složená nejméně ze tří dalších stran, aby měla ve sněmovně jistou většinu. Rutte navrhuje radikální úsporná opatření, jež ovšem půjdou v rámci vícečetné koalice jen obtížně prosadit.
Bývalá koaliční vláda složená z křesťanských demokratů a labouristů padla po tom, co se strany nedokázaly dohodnout ohledně prodloužení pobytu nizozemských jednotek v Afghánistánu. Labouristé byli jednoznačně proti prodloužení, kdežto strana Petera Balkenendeho navzdory předvolebním slibům uvažovala o tom, že v Afghánistánu 2000 vojáků ještě ponechá.
Snížit rozpočtové výdaje
Liberálové prosazují výrazné rozpočtové škrty, které by mohly během příštích deseti let dosáhnout až na 39 miliard eur. Je ale pravděpodobné, že budou muset od rázných požadavků kvůli koaličním partnerům odstoupit. „Krize může Nizozemsko posílit, pokud přijmeme opatření teď, řekl Rutte novinářům.
Labouristé v čele s bývalým amsterodamským starostou Jobem Cohenem by mohli stanout v koalici po boku liberálů. Jisté je, že budou žádat ústupky, a tvůrci dvou opačných koncepcí na záchranu nizozemské ekonomiky by pak museli přistoupit na kompromis. „I když jsou okolnosti nepříznivé, musíme zajistit, aby naše země pokračovala po cestě sociálních jistot,“ prohlásil Cohen. Podle Marcela Boogerse, profesora politologie z tilburské univerzity, je koalice liberálů a labouristů pravděpodobným výsledkem. „Mohlo by jít o životaschopnou kombinaci,“ řekl Boogers.
Přestože má pátá největší ekonomika eurozóny nejvyšší dluhový rating, náklady na vypůjčování dalších peněz začínají přesahovat schopnosti země splácet své závazky. Investoři proto ztrácejí důvěru a úroková míra se zároveň s tím postupně zvyšuje. Rozdíl mezi úrokovou mírou v Nizozemsku a v sousedním Německu byl ještě minulý týden 20 procentních bodů, nyní dosahuje již 40 %.
Nizozemsko se do potíží dostalo postupně. V roce 2008 odkoupilo od krachující banky Fortis banku ABN AMRO, na jejíž záchranu stát vydal 26 miliard eur. V poslední době se země snažila podporovat finanční instituce a nabízela daňové úlevy. 
