inzerce
Rumunsko zná jméno svého budoucího prezidenta. Ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil dosavadní prezident Traian Basescu, přičemž rozdíl mezi prvním a druhým kandidátem, kterým byl zástupce Sociálních demokratů (PSD) Mircea Geoana, byl stejně jako v prvním kole voleb, velmi malý (EurActiv 23.11.2009). Zatímco vítězný Basescu získal podle ústřední volební komise 50,37 % voličských hlasů, jeho protikandidát Geoana 49,62 % hlasů. Rozdíl mezi oběma kandidáty tedy činil 78 tisíc hlasů.
Zatímco volební komise přepočítávala hlasovací lístky, většina volebních průzkumů u východů z volebních místností předpovídala, že novým prezidentem Rumunska se stane spíše Geoana. Oba prezidentští kandidáti se s možnou prohrou odmítali smířit a již krátce po uzavření volebních místností se prohlásili za vítěze. Nakonec se ukázalo, že těsné vítězství bude přičteno Baseskovi.
Těsná obhajoba prezidentského postu, která se podařila Baseskovi, symbolizuje význam a důležitost těchto prezidentských voleb od pádu komunistického režimu a popravy stalinistického diktátora Nicolae Ceauşeska, která proběhla před dvaceti lety.
Ač nemá rumunský prezident rozsáhlé pravomoci, kterým se těší například prezident Francie, je to on, kdo jmenuje nového premiéra. V době hospodářské krize, jíž Rumunsko v současnosti prochází, je to nesmírně důležitý krok, který může ovlivnit osud země na dlouhou dobu. Nová vláda se totiž musí pokusit oživit rumunské hospodářství a obnovit rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), který Rumunsku přislíbil půjčku v hodnotě 20 miliard eur. Další výzvou, s níž se bude muset nová vláda utkat, je zavedení reforem, které v zemi zvednou životní úroveň tak, aby se přiblížila standardu v Evropské unii.
Prezidentské volby se konaly poté, co Rumunsko upadlo do politické krize, kterou způsobil pád velké koalice dvou nejsilnějších stran PSD a Demokratičtí liberálové (PDL). Úřednická vláda premiéra Emila Boca, která měla zemi spravovat v době politické krize, však ztratila 13. října důvěru parlamentu.
Vítězství Baseska, bývalého starosty Bukureště, který kdysi pracoval jako lodní kapitán, nebylo podle většiny agentur velkým překvapením. Výrazné pomoci se mu dostalo od Rumunů žijících v cizině – například ve Španělsku, Itálii, Moldavsku a ve Spojených státech. Většina z těch, kteří se dostavili k volbám, odevzdala svůj hlas právě úřadujícímu prezidentovi. Podle informací, které zveřejnily agentury, se jednalo přibližně o 150 tisíc voličů. Celkově v cizině žijí asi 2 miliony Rumunů.
(EurActiv ve spolupráci s Reuters)
