inzerce
Volební účast v klání, které se po celé EU konalo mezi 4.-7. červnem, se vyšplhala na pouhých 43,1%. Ze 375 milionů oprávněných voličů tak přišla jen necelá polovina. Procentuální hladina volební účasti je letos tedy asi o 2,5% nižší než v roce 2004 (kdy se také jednalo o rekord).
Kromě Belgie (86%) a Lucemburska (91%), v nichž jsou volby povinné, byla nejvyšší volební účast na Maltě. Přišlo zde přibližně 79% oprávněných voličů. Dodejme však, že Malta je zemí, kde je tradičně vysoká volební účast u jakýchkoliv voleb.
Další státy, v nichž platí povinná volební docházka, jako jsou Kypr, Řecko a Itálie však už nijak oslnivých výsledků nedosáhly. V Itálii přišlo 66,5%, v Řecku 52% a na Kypru 60% oprávněných voličů. To je v porovnání s jinými volbami v těchto zemích o poznání nižší číslo.
Ze zemí, ve kterých nejsou volby povinné, přišlo nejvíce lidí v Dánsku (59,5%) a v Lotyšsku (53%). Na druhém pólu tabulky je již tradičně Slovensko, kde přišlo necelých 20% oprávněných voličů. I to však představuje zlepšení oproti prvním volbám do EP z roku 2004, kdy se na Slovensku dostavilo k urnám pouze 17% dospělých obyvatel.
Druhá nejnižší volební účast byla v Litvě, kde přišlo necelých 21% lidí, což představuje zásadní propad od minulých voleb z roku 2004, kdy byla účast 48,5%. Česká republika se Slovinskem drží volební účast o něco výše - letos volilo 28% Slovinců a 27,5% Čechů.
V nejnovějších členských zemích EU – Bulharsku a Rumunsku, je trend volební účasti obrácený, než v ostatních státech. Oproti doplňujícím volbám do EP, které se v těchto zemích konaly po jejich přistoupení v roce 2007, se volební účast v obou těchto zemích zvýšila – v Bulharsku z 29% na 37,5% a v Rumunsku z 27% na 29%.
Nikdo neví proč je volební účast tak nízká
Na tiskové konferenci, na níž se vyhlašovaly výsledky voleb do EP, se sešli lídři mnoha evropských parlamentních frakcí. Drtivá většina z nich vyjádřila nespokojenost z tak nízkou volební účastí a celkově toto téma vyvolalo mnoho otázek.
Například lídr Evropských liberálů Graham Watson řekl: „Nevím, proč je volební účast tak nízká, nutně potřebujeme studovat a analyzovat, proč lidé nejsou ochotni přijít volit.“
Podle Grahama Watsona by se vůle lidí volit zvýšila, pokud by viděli silnější spojení mezi jejich hlasy a rozhodováním EU, a to například tak, že by byl předseda Evropské komise volen Parlamentem nebo tím, že by určité procento členů EP bylo vybíráno z celoevropských kandidátek.
Pro Martina Schulze, lídra Evropských socialistů, je nízká volební účast důkazem, že „vhození hlasu při těchto volbách má málo co dočinění s politikami EU“. Martin Schulz dodal, že „existuje trend směrem k opětovné nacionalizaci Evropy". Podle něj by nízká volební účast mohla vyprovokovat mnoho otázek o legitimitě těchto voleb.
Odcházející předseda EP Hans-Gert Poeterring, který je členem Evropské lidové strany, řekl: „Musíme se pokusit zvýšit volební účast jak jen to půjde“. Zároveň však dodal, že cestou určitě nemůže být starý systém delegování členů EP z národních legislativních orgánů.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se vyjádřil ve smyslu, že z jeho pohledu je důležité, aby se národní politické elity a lídři snažili zavést větší evropský rozměr do svých politik. To by měla být jedna z cest, jak dosáhnout vyšší volební účasti. 
