inzerce
Včera ve 21.30 středoevropského času začala ropa opět plnit běloruskou část ropovodu Družba. Současně s tím začalo Bělorusko pumpovat 79.000 tun vlastních ropných zásob do rafinérií na Ukrajině, v Polsku, na Slovensku, v České republice, Německu a Maďarsku.
Dodávky byly obnovené poté, co běloruský prezident Alexandr Lukašenko ustoupil nátlaku ruského prezidenta Vladimira Putina a v telefonickém rozhovoru mu přislíbil zrušit svůj úmysl uvalit na ruskou ropu tranzitní poplatek. Plán na zavedení poplatku ve výši 45 dolarů za tunu ropy vyvolal mezi oběma postsovětskými republikami spor, který málem skončil obchodní válkou o podmínkách ruského vývozu plynu a ropy do Běloruska a středoevropských zemí prostřednictvím ropovodu Družba.
V rozhovoru s Lukašenkem Putin údajně pohrozil Bělorusku uvalením dovozních cel na všechny výrobky pocházející z Běloruska. Více než 50% běloruských vývozů přitom směřuje do Ruska. Běloruská delegace vedená premiérem Sergejem Sidorským je nyní na cestě do Moskvy, kde bude během nadcházejících dvou dnů jednat o podmínkách nové rozsáhlé obchodní smlouvy o ropě a dalších obchodních záležitostech mezi Ruskem a Běloruskem.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso označil přerušení dodávek ruské ropy za nepřijatelné a dodal, že se Komise „bude snažit, aby k tomu v budoucnosti nedocházelo“.
Ve slyšení, které uspořádal senát Spojených států ve Washingtonu, upozornil Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury (IEA), že se prozatímním ukončením bělorusko-ruského sporu „není možné nechat ukolébat“. Dodal k tomu, že „trh potřebuje v nejbližších měsících více ropy“ a současná tržní rovnováha mezi nabídkou a poptávkou je časově omezená.
