inzerce
S ohledem na vývoj v Evropě i na fakt, že ve vzduchu visí obavy z druhého kola globální krize, lze očekávat, že nejvíce prostoru dostane krize eurozóny, zatímco ostatním tématům, jakými jsou dopad finančních spekulací na stabilitu cen potravin či daň z finančních transakcí (FTT) nebude věnováno tolik pozornosti. Přitom právě daň z finančních transakcí představuje jeden z prostředků, které mohou přispět k řešení krize eurozóny.
Glopolis se v infolistu věnovaném summitu G20 v Cannes zaměřuje na:
- krizi eurozóny, která zastínila jednání o snahách oživit globální ekonomiku,
- daň z mezinárodních finančních transakcí,
- dopad finančních spekulací s potravinami na stabilitu cen potravin.
V závěru poukazuje také na téma, které představuje jeden ze závažných geopolitických problémů 21. století, a jemuž by měl summit G20 věnovat pozornost – boj o nerostné zdroje.
Diskuse o oživení globální ekonomiky a makroekonomické koordinaci ve stínu krize eurozóny
Bývaly doby, kdy se při setkáních skupiny zemí G8 vůdci nejvyspělejších zemí zavazovali navýšit svou pomoc pro nejchudší obyvatele planety. Na summitu G20 v Cannes se Evropané ocitnou ve velmi nepříjemné situaci. Budou totiž muset s největší pravděpodobností požádat nově se rozvíjející země, do nichž ještě před několika lety směřovaly jejich dary, o finanční výpomoc při řešení své dluhové krize. Zvláště Čína se k takové možnosti staví pozitivně, posílí tím totiž svoji pozici při vyjednávání o dalších otázkách, zvláště o podhodnoceném kurzu juanu.
Mnohé ze zemí tzv. globálního Jihu v posledních letech či dekádách znatelně zlepšily svou makroekonomickou politiku. Zejména většina z rozvíjejících se trhů si vzala poučení např. z asijské či latinsko-americké krize a snaží se vystříhat ekonomické destabilizace, rizikového zadlužení a hlavně finančních krizí. To je jeden z hlavních důvodů, proč vynořující se trhy vycházejí z krize posíleny. Jednou z hlavních motivací pro obezřetnější chování byla obava z dohledu Mezinárodního měnového fondu, který v minulosti značně zasahoval do politické suverenity postižených zemí.
Evropa prochází institucionální krizí, kterou nevyřešil ani summit EU z minulého týdne. Fiskální koordinace je zatím v nedohlednu, protože by vyžadovala změnu smluv. Dohoda přijatá na evropském summitu by měla načas uklidnit trhy, banky si dobrovolně odepíšou část řeckého dluhu a dojde k navýšení jejich kapitálové přiměřenosti. Záchranný fond EFSF se dočká navýšení prostřednictvím pákového efektu a nově by měl poskytovat úvěrové zajištění pro státní dluhopisy. Pákový efekt ve spojitosti s EFSF však nepředstavuje jednoznačně vítaný krok.
„EFSF s pákovým efektem je pro politiky atraktivní z toho samého důvodu, jako se kdysi zdály dlužníkům atraktivní rizikové hypotéky. Taková páka může mít různé ekonomické funkce, v těchto případech ale jen kryje fakt, že chybí peníze. Je dobré si vzpomenout, že úlohou takových pojistitelů během bubliny, tedy období nadhodnocení aktiv, bylo pojistit toxické úvěrové produkty. Nakonec ale fungovaly jako zesilovače krize,“ upozorňuje Wolfgang Münchau ve Financial Times.
V této souvislosti by tedy bylo žádoucí, aby si šéfové států G20 vzpomněli na svá prohlášení, v nichž se zavázali ke společné snaze odstranit příčiny krize, jejíž kořeny spočívají zejména v kolektivním selhání finančních institucí a regulatorních orgánů, které na ně měly dohlížet. Příliš dlouho se neprůhlednost omlouvala složitostí, jež je sama o sobě hlavním zdrojem nestability na trhu.
Toto je pouze část analýzy. Celý infolist si můžete stáhnout na stránkách Glopolisu pod tímto odkazem.
