inzerce
Přestože si námořní průmysl lidé zpravidla spojují s přímořskými oblastmi, jsou to často vnitrozemské státy, které významně k rozvoji tohoto odvětví přispívají. Mezi dodavateli technologií, polotovarů, surovin pro lodní průmysl nebo lodního vybavení jsou firmy ze zemí jako je Česká republika, Rakousko nebo vnitrozemských země v sousedním Německu.
Eduard Muřický, ředitel odboru strategií a trendů z Ministerstva průmyslu a dopravy říká, že v České republice jde o desítky firem z oblasti strojírenství a hutnictví. Zatímco pro velké firmy jako je například vítkovický Mittal Steel tvoří suroviny pro trupy lodí pouze část portfolia, jiné společnosti se na lodní sektor orientují až z 80%.
Skutečnost, že vnitrozemští dodavatelé představují pro evropský námořní průmysl velký potenciál si uvědomuje i Evropská komise, která na evropském území ze svých fondů podporuje vznik tzv. námořních klastrů. Klastry v daném regionu sdružují firmy jak z daného oboru, tak jejich dodavatele, poskytovatele služeb, ale i spřízněné veřejné instituce a organizace. Smyslem klastrů je posílit konkurenceschopnost zúčastněných firem stejně jako daného regionu, v němž se takové klastry nacházejí a umožnit firmám mimo jiné spolupracovat v oblasti inovací, výzkumu nebo rozvoje lidských zdrojů.
Minulý týden se za přítomnosti zástupců evropských firem, které v oblasti námořního průmyslu již podnikají i firem, které o takovém podnikání teprve uvažují konal v Praze workshop, který se věnoval právě rozvoji evropských námořních klastrů ve vnitrozemských státech.
Evropský komisař pro námořní záležitosti a rybolov Joe Borg po skončení workshopu přiznal, že setkání pomohlo řadě účastníků „otevřít oči“ a začít námořní průmysl vnímat v širších souvislostech. „Naučili jsme se hodně o rozvíjení synergií, které mají velký potenciál pro rozvoj klastrů,“ uvedl komisař. „Vnitrozemské země by neměly na námořní aktivity pohlížet jako na něco, co se jich netýká,“ dodal.
Muřický konferenci označil jako první vlaštovku, která by mohla českým firmám pomoci využít příklady ze zahraničí a využít nových příležitostí, které výroba pro námořní průmysl představují. „V sousedním Rakousku mají klastry velkou tradici. České strojírenství ale není o nic horší a disponuje navíc i komparativními výhodami,“ říká. Pro firmy, které se z velké části orientují na dodávky automobilovému průmyslu může podle něj námořní průmysl představovat příležitost k diverzifikaci výroby tak, aby nebyla závislá pouze na jednom odvětví, dodává.
Vedle posílení spolupráce mezi vnitrozemskými firmami a jejich přímořskými odběrateli usiluje Evropská unie také o zlepšení splavnosti vnitrozemské říční sítě a propojení vnitrozemí s mořskými přístavy. „Díky diverzifikaci pomocí lodní dopravy by to ulevilo i silniční dopravě,“ říká maltský komisař.
S nutností zlepšit splavnost řek souhlasí i předseda dozorčí rady společnosti České přístavy Jindřich Vodička. „Svaz průmyslu a dopravy, podnikatelé v lodní dopravě, i České přístavy usilují o to, aby Labe bylo splavné celý rok,“ říká a vysvětluje, že také z hlediska dopravy těžkých lodních trupů a jednotlivých sekcí určených výrobcům lodí v přímořských oblastech je nutné celoročně garantovat určité hloubky po celém splavném toku.
