inzerce
Souvislosti:
Summit OSN v roce 2000 schválil ambiciózní cíle týkající se boje s extrémní chudobou. Tzv. Millennium Development Goals (MDGs) mají být naplněny do roku 2015 – to znamená, že jsme právě v poločase tohoto intervalu. MDGs kromě boje s hladem a chudobou zahrnují také požadavek základního vzdělání pro každého, snižování dětské úmrtnosti, zlepšení zdraví těhotných matek, propagaci rovnosti pohlaví, boj s AIDS a dalšími nemocemi a též zajištění udržitelného rozvoje a dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami.
Evropská unie je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě. Například 90% celkové pomoci Africe připadá právě na členské státy Unie. Jeden Evropan (přes státní rozpočet) v průměru ročně přispívá asi 93 eur, zatímco Američan 53 eur a Japonec 44 eur.
Témata:
Komisař pro rozvojovou pomoc Louis Michel, v prohlášení učiněném minulý týden, uvedl, že rok 2007 byl rokem „závažných selhání“ ve smyslu klesajících financí věnovaných na rozvojovou pomoc. Komentoval tak čerstvě zveřejněnou zprávu OECD, ze které vyplívá, že poprvé od roku 2000 došlo napříč Unií k poklesu podílu HDP určeného na pomoc zemím třetího světa.
Aby Unie dostála požadavkům MDGs, zavázala se v roce 2005, že do deseti let bude podíl pomoci na HDP sedmadvacítky tvořit 0,7%. Od tohoto cíle je však zatím na hony vzdálena – pouze sedmi zemím Unie se doposud podařilo tento práh překročit. Nejlépe si vede Norsko a Švédsko s podílem HDP překračujícím 0,9%. Průměr EU však dosahuje zatím pouhých 0,38%, tedy méně než byl průběžný cíl pro rok 2007. Pod palbu kritiky se dostala především Francie, která se chystá na unijní předsednictví a při tom je téměř „na chvostu“ žebříčku přispívatelů.
Výše podílu finanční pomoci na HDP však není jedinou Achillovou patou rozvojových plánů Unie. Podle Komise je nutné vylepšit především efektivnost poskytované pomoci, konkrétně lze zapracovat na racionálnější dělbě práce, zavést hodnocení podle skutečných výsledků a učinit pomoc lépe predikovatelnou. Komisaři se též domnívají, že je nutné zajistit, aby další politiky Unie nebyly v rozporu s rozvojem třetího světa.
