inzerce
Evropská komise včera oznámila, že mezinárodní dohodu proti padělkům a pirátskému sdílení digitálního obsahu známou pod zkratkou ACTA, nechá posoudit Soudním dvorem Evropské unie. Soud má rozhodnout, zda smlouva nenarušuje základní práva, která zaručují evropské smlouvy.
„Dnes ráno jsme se s kolegy komisaři v obecné rovině shodli na mém návrhu, abychom ACTA odeslali k Evropskému soudnímu dvoru,“ uvedl ve středu komisař pro obchod Karl de Gucht.
„Máme v úmyslu nejvyšší evropský soud požádat, aby posoudil kompatibilitu ACTA se základními právy a svobodami EU, jakými jsou svoboda vyjadřování nebo právo na soudní ochranu,“ sdělil komisař novinářům.
Komisař vysvětlil, že obavy o narušení základních svobod chápe. Věří ale, že právě proto je potřeba, aby se k nim nejvyšší evropský soud vyjádřil. „Ta diskuse se musí opírat o fakta a ne o dezinformace a fámy, které v uplynulých týdnech ovládly sociální sítě a blogy,“ zdůraznil De Gucht.
Komise: Pochybnosti je třeba odstranit
Komise každopádně za smlouvou, na jejímž vyjednávání se jménem EU podílela, stojí. Komisař dodal, že Evropská komise je přesvědčená o tom, že ACTA „nemění nic na tom, jakým způsobem dnes využíváme internet a sociální sítě – pomáhá pouze uplatňovat, co je v zákonech už dnes“.
S úmyslem vytvořit mezinárodní dohodu, ve které by se signatářské státy domluvily, že budou dodržovat společné minimální standardy v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a zajistí jejich vymahatelnost, přišly Spojené státy, Evropská unie, Švýcarsko a Japonsko poprvé koncem roku 2007. Hlavním cílem dohody, proti níž se nyní mobilizuje internetová komunita po celé Evropě, bylo vytvořit nástroj proti mezinárodnímu obchodování s padělaným zbožím ze zemí jako je Čína, Indie a mnoho dalších.
K jednání o ACTA státy přikročily poté, co se podobnou dohodu nepodařilo prosadit na půdě Světové obchodní organizace (WTO) ani Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).
Tajná dohoda
Smlouva čelila kritice už v době svého vzniku, neboť jednání se odehrávala za uzavřenými dveřmi a přístup k jednacím dokumentům neměli ani poslanci Evropského parlamentu, kteří mají o dohodě ve finále spolurozhodovat. Protesty některých poslanců, ve kterých se výrazně angažovala i česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová (EurActiv 11.3.2010), vyvrcholily rezignací hlavního parlamentního zpravodaje k ACTA, socialisty Kadera Arifa. K rezignaci došlo krátce poté, co Evropská komise v lednu 2012 dohodu v Japonsku podepsala.
Evropská komise a státy se ale brání argumentací, že ACTA má formu mezinárodní obchodní dohody, což je typ dokumentu, který se podle mezinárodních zvyklostí takto vyjednává. Komise se na svých webových stránkách k ACTA navíc pokouší vyvrátit tvrzení, že by o obsahu jednání neinformovala. Mezi roky 2007-2013 prý s Evropským parlamentem konzultovala dohodu třináctkrát, zástupcům zájmových skupin byl umožněn přístup k vyjednávacím týmům a Komise sama uspořádala několik konferencí pro zástupce zájmových skupin a novináře.
Diskutovat o ACTA bude i Česko
V České republice došlo k pozastavení ratifikace dohody ACTA poté, co hackeři zaútočili na oficiální web nejsilnější vládní strany ODS. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které dohodu za Českou republiku vyjednávalo, chce teď zasednout za stůl s odborníky a zástupci internetové komunity a problematické body s nimi diskutovat. „Nyní je obtížné říci, jak proces ratifikace v EU dopadne, ale věřím, že nyní je to hlavně otázka vysvětlování a expertního posouzení argumentů,“ řekl EurActivu náměstek ministra Martin Tlapa.
„Přispěje-li ACTA k diskuzi o tom, jak práva duševního vlastnictví v prostředí internetu chránit a jak ochraňovat svobodný přístup k informacím, budu to vnímat pozitivně,“ dodal Tlapa v rozhovoru, který dnes rovněž uveřejňujeme.
