Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Málo lidí pro průmysl: Česko znovu hledá, jak z toho ven


zdroj: Shutterstock; autor: Kiselev Andrey Valerevich

16.01.2015
Kterým studijním oborům dá vláda více peněz, a které už Česko nepotřebuje? Jak přimět české podniky k lepší spolupráci, která by usnadnila zavádění prvků duálního systému vzdělávání? Jak přilákat mladé lidi k technickým oborům? Průmyslníci s podporou vlády rozjíždějí celoroční kampaň, která by mohla na některé otázky odpovědět.

inzerce

Průmysl zaměstnává v Česku skoro 30 procent lidí. Obává se ale, že v budoucnu nebude mít tyto lidi kde brát. A pokud se výrazně oživí ekonomický růst, nedostatek kvalifikovaných pracovníků může být pro podniky problém.

„Podle našich zjištění v průměru až čtyři pětiny firem v krajích postrádají lidi v technických profesích,“ popisuje problém prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Duální systém u nás nemůže fungovat stejně jako v Německu, třeba kvůli sebeorganizaci firem.

Starší generace pracovníků s technickým vzděláním přitom stárne a ta mladší se podle čísel do průmyslu nehrne.  

„U technicky náročných profesí se na jednu vypisovanou pracovní pozici hlásí ve srovnání s jinými obory nejméně uchazečů,“ řekl EurActivu analytik kariérního portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský.

Dojíždět se nechce

Otevřených příležitostí je prý přitom dost. „Strojírenství má podle našich údajů třetí nejvyšší počet obsazovaných pozic, na čtvrtém místě je průmysl a výroba obecně,“ uvedl. Na prvním místě se přitom nachází pozice v obchodu a prodeji a na druhé místa v IT sektoru.

Podle analytika jsou některé důvody i ryze osobního rázu. Zatímco v některých regionech hledají průmyslové podniky nové zaměstnance, jinde se naopak potýkají s nezaměstnaností, ale lidé nejsou ochotni za prací dojíždět. Firmy se proto snaží lákat k práci v jiných okresech. Možností je také přitáhnout pracovníky ze zahraničí.

Rok pro průmysl

Problémů je ovšem víc. Nejmladší generaci teď například chtějí průmyslníci přesvědčit, že český průmysl není jen otázkou minulosti, ale drží krok s moderní dobou. 

Svaz nedávno podnikl průzkum mezi pěti stovkami lidí, aby zjistil, jak se na průmysl dívá laická veřejnost. Vyšlo mu, že Češi považují domácí průmysl za důležitý a jsou na něj hrdí. Přesto si jej spojují především s dědictvím první poloviny 20. století.

„Zejména pro mladé lidi je to už v řadě případů jen tradice,“ komentoval výsledky prezident Hanák. I to prý může být jedním z faktorů, od kterých se odvíjí nižší zájem žáků a studentů o technické obory.

Změnit to má „Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015“, který byl včera slavnostně zahájen.

V rámci celoročního projektu chtějí průmyslníci představit například existující projekty na podporu technického vzdělávání. Chystá se také online kampaň se zaměřením na rodiče, děti a mládež nebo série kulatých stolů k systémovým změnám ve školství.

Duální systém má v Česku problém

V květnu by také měly být známy výsledky pilotního programu Pospolu, který má pomoci posílit spolupráci firem a škol. V Česku se totiž dlouhodobě mluví o napodobení duálního systému vzdělávání, který úspěšně funguje v sousedním Německu. Jeho podstata tkví v propojení praktické výuky ve školách a podnicích zároveň.

„Ideální je, když jde učeň na praxi do konkrétní firmy. Ta si pak z celkového počtu učňů může vybrat určený počet, který si nechá u sebe, a zbytek může najít uplatnění v jiných podnicích,“ řekl EurActivu ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Vláda si chce vyjasnit, které studijní obory bude podporovat a které „potřebuje méně“.

Taková prostupnost tu ale nefunguje, hlavně kvůli nedostatečné spolupráci firem na centrální úrovni, například v Hospodářské komoře, která v Česku nemá na rozdíl od Německa povinné členství.

Problém se týká hlavně malých a středních firem, protože velké společnosti si do značné míry dovedou poradit samy. „Každý malý nebo střední podnik však nemůže mít své vlastní učiliště, musejí se proto dohodnout na spolupráci,“ vysvětluje v nedávném rozhovoru pro EurActiv ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Jaké obory si zaplatíme

Průmyslníci i vláda by také rádi našli řešení, jak přizpůsobit vzdělávací systém potřebám trhu práce. Vzhledem k nepředvídatelným vývojům v ekonomice je obtížné hledat metodiku pro potřebné analýzy. Podle ministra Chládka je ovšem možné vysledovat některé přetrvávající problémy.

„Nemůžeme reagovat na každý výkyv. Například strojírenství je tu ale dlouhodobě. Říká se sice, že bychom neměli stavět na jednom oboru. Strojírenství tu však bylo, je a podle mého názoru také bude,“ řekl redakci.

„Jedním z výsledků Roku průmyslu a technického vzdělávání by mělo být ujasnění toho, jaké obory potřebujeme. Ty budeme finančně podporovat více než ty, které potřebujeme méně,“ dodal.

Stanoviska:

„Českou ekonomiku vždy profilovaly inovativní a prosperující průmyslové firmy. O tom, jestli tomu tak bude i za dvacet let, rozhodnou dnešní žáci na základních a středních školách. Pokud v technických a přírodovědných oborech vycítí úžasnou příležitost pro rozvoj svojí kreativity a cestu k osobnímu úspěchu a naplnění, budeme mít vyhráno. V České spořitelně prostřednictvím Nadace Depositum Bonum děláme dnes maximum pro to, aby se tato vize naplnila,“ uvedl při zahájení Roku průmyslu předseda správní rady Nadace Depositum Bonum a předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka.

„Máme rok na to, abychom dokázali, že technické vzdělávání je výjimečné. Ve Škoda Auto realizujeme desítky aktivit. Například se pokusíme motivovat děti k zájmu o techniku v designové soutěži Mladý designér, vzdělávat učitele v rámci projektu dalšího vzdělávání Věda má budoucnost a podporovat střední školy v rámci grantových programů. Věříme, že se nám opět podaří vyzdvihnout praktické vzdělávání a budeme tak kráčet vstříc konkurenceschopné budoucnosti,“ řekl během tiskové konference Bohdan Wojnar, člen představenstva společnosti Škoda Auto, která se na projektu podílí.  

„Aktivita by měla směřovat k vytváření podmínek a k odstranění bariér růstu průmyslových odvětví. Základní předpoklad je zvýšení úrovně technického vzdělávání. Je třeba podpořit zájem rodičů a veřejnosti k řemeslu jako takovému, podpořit nejen střední a vysoké technického vzdělávání, ale i učňovské školství, které bude pro mnohé perspektivní a potřebné,“ uvedl Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, která se k Roku průmyslu připojila.

Technologická agentura ČR vyhlásila v rámci kampaně výtvarnou soutěž pro žáky základních škol a pro studenty vysokých technických a uměleckých vysokých škol. „Výtvarnou soutěží chceme upozornit na skutečnost, že kreativita, tedy schopnost vymýšlet tvůrčí řešení, je jen jedna. Projevuje se stejně ve výzkumu a inovacích jako v umění,“ řekla předsedkyně agentury Rut Bízková.

„Technické vzdělávání se řadí mezi nejdůležitější stavební kameny podporující zdravý rozvoj a prosperitu země, udává vize a posiluje potenciál konkurenceschopnosti státu,“ uvedl při zahájení rektor Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka. Ten si jako jeden ze strategických cílů rozvoje univerzity stanovil šíření osvěty a společenského povědomí o technickém vzdělávání ve spolupráci s klíčovými politickými, akademickými a komerčními partnery.

Autor: Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top