inzerce
Až do roku 2004 trval v EU kompletní zákaz obchodování s GMO. Po odvolání pětiletého moratoria se však tento segment trhu přílišného oživení nedočkal. Místo úplné „stopky“ obchodu a pěstování GMO, se zainteresované subjekty dočkaly velmi přísného autorizačního procesu, který většinu zájemců o působení na tomto trhu spolehlivě odradil.
Komisař Mandelson v projevu na Otevřeném biotechnologickém dnu v Bruselu zdůraznil, že je nutné skončit s nelogickou bázní Evropy a postavit se čelem k vědeckým důkazům o nezávadnosti GMO. Pokud nebude Unie takové sebereflexe schopna, hrozí, že výrazně zaostane v biotechnologickém výzkumu za zbytkem světa. Dále varoval před devalvací vědy, která je velmi „důležitým nástrojem“, politickými zájmy jednotlivých států. Při zachování současného protekcionistického autorizačního mechanismu navíc EU hrozí postihy od Světové obchodní organizace.
Ve své řeči Mandelson snáší řadu argumentů ve prospěch GMO. Unie by se podle něj měla podívat pravdě do očí – za 40 let bude na Zemi možná až 9 miliard lidí se zhruba dvojnásobnou spotřebou potravin ve srovnání s dneškem. „Striktní odmítnutí role GMO při výživě obyvatel je nezodpovědné a těžko omluvitelné,“ uvedl komisař. Nejde však jen o potraviny. V rámci boje proti globálnímu oteplování se bude pěstovat stále více rostlin, jejichž zpracováním se získá energie. A v neposlední řadě: pokud Unie nepřehodnotí přísný autorizační proces, nebudou mít brzy její farmáři čím krmit jejich dobytek - komisař doslova mluví o „hladovějících krávách“. Je totiž stále větší problém najít krmivo, které by svým složením odpovídalo evropským standardům. „Nejlepší obranou zájmů spotřebitelů i výrobců je režim otevřený novým technologiím, který zajistí důkladnými testy zdraví a bezpečnost populace,“ shrnuje v závěru Mandelson.
