Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Průmysl 4.0: Chytré továrny? Vláda nesmí zaspat


zdroj: ShutterStock.com; autor: mmmx.

10.07.2015
V horizontu následujících 10 až 15 let se očekává příchod tzv. čtvrté průmyslové revoluce neboli Průmyslu 4.0. Znamená to, že se bude digitalizovat průmyslová výroba a vzniknou „chytré“ továrny, ve kterých budou digitálně propojené všechny úrovně výrobního řetězce. Pro ČR jako zemi s velkým podílem průmyslu na HDP je Průmysl 4.0 velkou příležitostí. Lze však také očekávat celou řadu překážek, na které je potřeba rychle a adekvátně reagovat.

inzerce

Továrna, ve které si vyráběné produkty samy určí, jak mají být v průběhu výrobního procesu zpracovány, stroje, které samy hlásí technické poruchy, či sklady, které sami reflektují stav zásob a informují dodavatele o nových objednávkách. To je vize tzv. chytré továrny a budoucí průmyslové výroby.

Internet se v posledních několika letech stal nepostradatelnou součástí běžného života. Lidé hledají informace, nakupují online a komunikují s přáteli či klienty. Výhody, které internet přináší, však lze efektivně využít i v  dalších odvětvích, například v průmyslu.

V budoucnu budou digitálně propojené všechny úrovně výrobního řetězce, tedy zaměstnanci, spotřebitelé, dodavatelé, stroje i zboží.

V horizontu následujících 10 až 15 let se očekává příchod čtvrté průmyslové revoluce, která přinese radikální změnu ve srovnání s nynějším výrobním procesem. V budoucnu budou digitálně propojené všechny úrovně výrobního řetězce, tedy zaměstnanci, spotřebitelé, dodavatelé, stroje i zboží.

Podle odborníků tak brzy vznikne jakási „chytrá továrna“, ve které bude výrobní proces fungovat na základě internetu věcí. Jednotlivý produkt, stroj či sklad zásob bude mít svůj čip nebo senzor a IP adresu, díky kterým budou připojeny k internetu a budou mezi sebou bezdrátově komunikovat. Vznikne tak kyberfyzikální systém tvořený ze softwaru, senzorů, procesorů a komunikačních technologií, propojující předvýrobní, výrobní i po výrobní etapy.

Produkt si sám určí svůj způsob výroby

Názorným příkladem může být výroba lahve. Zákazník si přeje, aby lahev byla žlutá, měla červené víčko a růžové květiny na povrchu. Výroba bude tedy probíhat tak, že lahev na sobě bude mít uvedený štítek s veškerými informacemi o tom, jak má být zpracována. Tudíž jeden stroj vyrozumí, že má být žlutá, druhý, že bude mít červené víčko, a třetí, že lahev bude mít na svém povrchu růžové květiny.

Průmyslová výroba tak nebude závislá na centrálním systému, ale bude více decentralizovaná. To výrobcům umožní zachovat masovou výrobu, lépe vyhovět potřebám zákazníků a zároveň držet ceny při zemi.

Šance pro ČR?

Vzhledem k tomu, že se podíl průmyslu v České republice blíží 40 %, je čtvrtá průmyslová revoluce nebo také průmysl 4.0 příležitostí pro růst a konkurenceschopnost českých firem a České republiky vůbec. Díky finančním úsporám se totiž očekává zvýšení produktivity až o 30 %.

Podle některých odborníků je zájem české vlády o digitalizaci obecně, natož o Průmysl 4.0 nedostatečný. Podle Vladimíra Maříka, profesora Katedry kybernetiky ČVUT, se však první kroky snad již připravují. „Ministerstvo průmyslu a obchodu deklarovalo, že na podzim vydá Bílou knihu Industry 4.0“. Také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula potvrzuje, že se koncem července na jednání tripartity otevře diskuze na téma Průmysl 4.0.

Průmysl 4.0 příležitostí pro růst a konkurenceschopnost českých firem.

Naopak velmi úzká spolupráce a koordinace v ČR probíhá mezi svazy a asociacemi. Mezi průkopníky projektu Průmysl 4.0 patří Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Na projektu se podílejí i další asociace a unie, mezi ně patří například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta podle předsedy Karla Havlíčka vyhlásí rok 2016 Rokem řemesel, a naváže tak na aktivitu Svazu průmyslu, který rok 2015 vyhlásila Rokem průmyslu a technického vzdělávání.

„Hodláme představit řemesla nikoliv jak nostalgickou vzpomínku na 19. století, ale jako moderní profesi, kde se využívá nejmodernějších technologií. Mladé chceme motivovat právě přes nové technologie a ne jen nekonečným opakováním nezbytností učňovských oborů, tím je akorát odradíme“, vysvětluje Havlíček.

EU zasahuje

Iniciativu lze v tomto směru očekávat i ze strany Evropské unie. Komise začátkem května letošního roku představila novou strategii pro jednotný digitální trh, v rámci které budou do konce roku 2016 představeny jednotlivé legislativní akty.

Komisař pro jednotný digitální trh Gűnther Oettinger vyzdvihl potenciál digitální revoluce nejen v oblasti průmyslu. Upozornil nicméně na některé výzvy, které se dají s příchodem revoluce 4.0 očekávat a na které Evropská unie musí reagovat. Patří mezi ně například ochrana dat, kybernetická bezpečnost, určení odpovědnosti za chování bezpilotních automobilů a dalších autonomních technologií, zavedení jednotných standardů či zajištění bezpečnost pracovního prostředí, ve kterém spolu pracují lidé a roboti.

Také odborníci se shodují na tom, že přes výhody, které se od revoluce 4.0 očekávají, představuje také celou řadu překážek, které je potřeba vyřešit co nejdříve. V opačném případě totiž Evropě ujede vlak a nebude schopna čelit konkurenci ze strany Spojených států a Asie.  

Kde leží kámen úrazu?

Vzhledem k tomu, že továrny budou fungovat na bázi obrovského objemu dat, tzv. big data, budou také více náchylné na kybernetické útoky. Jedním z hlavních cílů je tedy vytvořit systém, díky kterému by byly továrny maximálně chráněny před vnějšími vlivy a zneužitím dat. Od toho se také odvíjí potřeba zavedení jednotných standardů, které by chránily spotřebitele a zajistily bezpečnost firem.

Překážkou je ochrana dat, kybernetická bezpečnost, určení odpovědnosti za chování bezpilotních automobilů a dalších autonomních technologií.

Aby firma ochránila svá citlivá data a výrobní know how, musí podle Jiřího Holoubka, člena představenstva Svazu průmyslu, přistupovat k bezpečnosti od samého počátku komplexně. Jako jeden z nástrojů zmiňuje využití interních monitorovacích center. „Ty mají za úkol například pomocí nástroje SIEM (Security Information and Event Management) další zpracování pořizovaných, sdílených a předávaných dat, jejich kategorizaci a vzájemnou korelaci událostí,“ dodává.

Zavedení digitalizace průmyslové výroby může podle Holoubka pro některé firmy představovat velkou komplikaci a finanční problém. Dodává však, že překonání těchto komplikací se stává nutnou  podmínkou pro zajištění jejich konkurenceschopnosti nejen v oblasti konečných cen a termínů, ale i kvality a flexibility výroby. „Díky vedlejším efektům digitalizace průmyslové výroby lze navíc optimalizovat veškeré předvýrobní i po výrobní etapy, což může znamenat další podstatné snížení nákladů“, tvrdí Holoubek.

Čeká nás změna struktury pracovního trhu

Nelze také opomenout sociální dopady revoluce průmyslové výroby. Některé pracovní pozice vymizí, nové vzniknou. Jak bylo řečeno na diskuzním setkání, které nedávno uspořádala Česko-německá obchodní a průmyslová komora a německé velvyslanectví v Praze, až 65 % nynějších studentů bude zastávat pracovní pozice, které v dnešní době neexistují. To je podle odboráře Středuly naprosto očekávaná událost. Před 25 lety neexistovaly pracovní pozice typu programátor webových aplikací či chytrých telefonů a lze předpokládat, že tento vývoj bude pokračovat.

Na změnu struktury profesí je však třeba reagovat a vyhnout se tak případné rostoucí nezaměstnanosti. Je žádoucí, aby systém pracoval i s lidmi, kteří jsou dnes ekonomicky aktivní, a nesoustředil se pouze na nové generace. Mohl by vzniknout třeba fond celoživotního vzdělávání, do kterého by přispíval částečně stát, zaměstnavatel a zaměstnanec, a který by jedince díky vzdělávání a rekvalifikaci připravoval na očekávanou změnu, navrhuje Středula.

Potřebujeme reformu školství

Podle Maříka jde ruku v ruce s Průmyslem 4.0 nutnost reformy českého školství. Poukazuje na to, že české školství zůstává myšlenkou Industry 4.0 dosud nepolíbeno a zdůrazňuje, že revoluce 4.0 zasáhne celou společnost. Čtvrtá průmyslová revoluce totiž vyžaduje změnu výuky téměř všech oborů na technických vysokých školách.

S Průmyslem 4.0 jde ruku v ruce nutnost reformy českého školství.

„Dosavadní přístup opírající se striktně o centralizované hierarchické pojetí složitých systémů je nahrazen vizí decentralizovaných systémů s využitím automatizované organizace složitých systémů jako volného sdružení autonomních subsystémů bez jakéhokoliv centrálního řídícího prvku. Jedná se skutečně o technologickou revoluci, na níž musí být připraveni všichni inženýři. A nejen oni. Musí nastat zásadní změny i v řadě oborů ekonomických a společenskovědních,“ upřesňuje Mařík.

Na tuto skutečnost ostatně již reagovala Česko-německá obchodní a průmyslová komora, která v dopise z konce června vyzvala českého premiéra Bohuslava Sobotku k reformě vzdělávacího systému. Mezi hlavní požadavky patří větší propojenost škol a firem a důraz na praktické dovednosti s využitím prvků duálního vzdělávání.

Autor: Denisa Nováková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top