inzerce
Letecké společnosti by měly omezit objem spalin z motorů svých strojů pod tlakem stejného režimu, který v Evropské unii už nutí energetické a průmyslové podniky k omezování škodlivých emisí. Myšlenka zapojení aerolinek do obchodu s emisemi se poprvé zrodila na semináři v Evropském parlamentu v lednu 2005. Komise na základě veřejné konzultace v srpnu zveřejnila studii, podle které je zapojení aerolinek do obchodu s emisemi uskutečnitelné.
Obchod s emisemi, zatím mezi téměř 11.500 podniky, se v EU rozbíhá od počátku letošního roku. Tržní nástroj má vést ke snížení emisí skleníkových plynů, jak se EU zavázala v Kjótském protokolu. Na počátku firmy – podle národních plánů schválených v Bruselu – dostaly jistý počet povolenek na emise. Pokud jich vypustí méně, třeba díky modernizaci, mohou přebytečné povolenky prodat, v opačném případě musejí povolenky nakupovat.
Stejné schéma navrhuje komisař Dimas rozšířit i na aerolinky operující z evropských letišť. Tedy společnosti by dostaly kvóty na emise, samozřejmě nižší, než kolik v současnosti vypouštějí, a chybějící či přebytečné povolenky by pak musely kupovat, či mohly prodávat.
„Jediný let s turisty z Amsterdamu do thajského letoviska a zpět vyprodukuje více oxidu uhličitého, než kolik vypustí do ovzduší nový osobní vůz za celý rok,“ uvedla Komise.
Od roku 1990 do předloňska zplodiny z letadel stouply o 73%. „Ačkoliv v ostatních sektorech emise klesají, v letectví rostou. Při stejném tempu by stouply do roku 2012 o 150%. Není spravedlivé, aby se letectví těšilo imunitě, také musí podpořit boj proti klimatickým změnám,“ zdůraznil komisař. Vliv letecké přepravy na klimatické změny se odhaduje na 5 – 12%, polovina se přisuzuje evropským společnostem.
Zapojení aerolinek do obchodu s emisemi se jeví jako schůdnější než třeba zavedení zvláštní daně z leteckého paliva či poplatky z letenek. EK předpokládá, že přepravcům a leteckému průmyslu se investice do ekologičtějších technologií a modernějších strojů nakonec vyplatí, nemluvě o tlaku na efektivitu. Snižování emisí se má chápat spíše jako příležitost než jako překážka byznysu.
Podle plánu Komise by se pravidla vztahovala na všechny lety odlétající z Evropské unie, včetně letů mimo EU, aby evropské aerolinky nebyly v nevýhodě. Opatření by se tedy „vztahovalo na všechny přepravce bez ohledu na národnost“, indikovala Komise. To vnáší do návrhu praktické a technické nejasnosti. Očekává se velký odpor mimoevropských aerolinek, především z USA.
Zatím není jasné, odkdy aerolinky mají počítat s kvótami a povolenkami. Komisař Stavros Dimas by chtěl předložit návrh novely příslušné směrnice napřesrok, mohla by tedy platit po schválení členskými státy a Evropským parlamentem od roku 2008 či 2009.
Pro spotřebitele by boj o čistší vzduch mohl prodražit zpáteční letenky nejvýše o devět eur, alespoň podle studie EK.
Letecké společnosti zareagovaly zdrženlivě. Německá Lufthansa v obavě ze zvýšení nákladů a oslabení konkurenceschopnosti vybídla vyčkat, než se obchodování s emisemi prosadí v letectví globálně, a ne pouze v EU. Dá se rovněž očekávat odpor amerických přepravců, vzlétajících z evropských letišť; Washington totiž Kjótský protokol odmítá podepsat. Naopak British Airways, jako jediný z britských přepravců, se už do obchodování s emisemi zapojily a rozšíření systému samozřejmě podporují.
Příliš spokojeni nejsou ani ekologové. Podle Joseho Dingse z Evropské federace pro dopravu a životní prostředí představuje návrh Komise „pouze malý krůček“, protože letecká doprava má daleko větší dopady na životní prostředí, než jen emise oxidu uhličitého. Ale Barrosova Komise podle svých „zelených“ kritiků pod heslem evropské konkurenceschopnosti seškrtává plány na přísnější ochranu životního prostředí.
