Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

ANKETA: Jaká je digitální úroveň Česka?


zdroj: shutterstock.com; autor: violetkaipa

14.03.2016
Česko v digitální agendě oproti mnoha zemím EU dlouhodobě pokulhává. Podle letošního srovnání Komise je Česko mezi zeměmi evropské osmadvacítky na 17. místě. Oproti loňsku, kdy skončilo patnácté, se tak propadlo o další dvě příčky. V jakých oblastech má Česko co dohánět a kde má naopak navrch? Ptali jsme se českých europoslanců a analytiků zasvěcených do digitální problematiky.

inzerce

Index DESI, který vydává Evropská komise, sleduje pět základních oblastí digitální úrovně členských států EU: připojení, lidský kapitál, užívání internetu, integraci digitálních technologií a digitalizaci veřejných služeb. Jak si Česko vede v jednotlivých kategoriích?

FACTSHEET: Strategie EU pro jednotný digitální trh

Podle Indexu DESI roste počet Čechů, kteří mají přístup k rychlému internetu, země se tak s 15. příčkou umístila těsně nad průměrem EU. Například mobilní připojení 4G/LTE je dostupné 92 % lidem, průměr EU přitom představuje 80 %. Pevné širokopásmové připojení je podle údajů Komise „téměř dokončené“, broadbandové sítě jsou totiž dostupné 98 % českých domácností (ve venkovských oblastech 91 %).

V kategorii „lidský kapitál“, která sleduje digitální dovednosti obyvatelstva, se Česko propadlo oproti loňsku z 12. na 14. místo. 77 % Čechů mezi 16 a 74 lety užívá internet pravidelně, a řadí se tak na 13. příčku celoevropského srovnání. Těsně nad průměrem EU se Česko nachází také v oblasti základních internetových dovedností. O něco horší výsledek (14. místo) tuzemsko zaznamenalo v podílu absolventů přírodovědeckých, matematických a technologických oborů. Těch je mezi 20 a 29 lety 17 procent.

Digitální agenda v Česku a Polsku: co mají společné a v čem se liší?

Česko si s 20. místem o dvě příčky pohoršilo i v kategorii užívání internetu. Češi internet využívají pro řadu aktivit, ať už jde o čtení zpráv (86 %) nebo o komunikaci na sociálních sítích (50 %). 57 % lidí na internetu poslouchá hudbu, sleduje filmy nebo hraje online hry. Podobně vysoký počet lidí (55 %) nakupuje v e-shopech a využívá internetové bankovnictví (60 %).

V celoevropském srovnání si Česko dobře vede ve využívání digitálních technologií ze strany byznysu, přesto došlo oproti loňsku k propadu z 10. na 12. místo. České malé a střední podniky prodávající online, které se loni s druhou příčkou zařadily mezi evropské lídry internetového prodeje, letos skončily až na 6. místě. Těmto firmám letos také lehce poklesl obrat z prodeje, a posunuly se tak z prvního místa na druhé. České firmy však nově patří mezi top 3 státy EU, jejichž firmy prodávají online do zahraničí. Tuzemské podniky si oproti loňsku více sdílejí informace elektronicky, pouhých 10 % firem však při práci využívá sociální média, čímž se Česko řadí až na 23. místo.

Českým evergreenem je špatná úroveň digitalizace veřejných služeb, neboli tzv. e-Governmentu. Pouhých 12 % tuzemských uživatelů internetu zasílá formuláře veřejné správě online, horší už je jen Rumunsko, které bylo v tomto ohledu poslední i v loňském roce. Na špatné umístění má vliv především nedostatečná nabídka takových služeb ze strany státu. Pouze 70 % kroků e-Governmentu lze v Česku provádět plně prostřednictvím internetu, průměr EU je přitom 81 %.

Anketa

Redakci EurActivu zajímalo, co říkají čeští analytici a europoslanci na výsledek Indexu DESI 2016 a jak by sami zhodnotili digitální úroveň Česka.

Dita Charanzová, europoslankyně za ANO

Sestup Česka o další dvě příčky v pořadí digitální vyspělosti zemí EU mě pochopitelně netěší. Letošní výsledky jen potvrdily, že Češi běžně využívají internet pro vlastní potřeby naprosto suverénně - ať už u internetového bankovnictví, pro nakupování, jako zdroj informací i pro běžnou komunikaci. Vidíme, že také české firmy dokáží velmi obstojně využívat potenciálu digitálního prostředí pro svoje aktivity, v tomto směru určitě patří k těm progresivnějším v Unii. Kdo ale za těmito pozitivními výsledky jednoznačně pokulhává, je stále státní správa. Veřejné služby zůstávají v digitálním prostředí uživatelům internetu z velké části nedostupné. Ztrácíme přitom krok s dobou, dohnat alespoň evropský průměr pro nás bude stále těžší. Nehovořím přitom o možných finančních úsporách, které jsou při plné digitalizaci veřejných služeb odhadovány v řádu desítek procent. Internet pro komunikaci se státní správou využívá pouze 12 % českých uživatelů internetu, v této oblasti jsou na tom v EU28 hůře už jen v Rumunsku. To si myslím nepotřebuje další komentář.

Stanislav Polčák, europoslanec za TOP 09

Jednoznačně pokulháváme, 17. místo v osmadvacítce ve mně nevyvolává uspokojení, tím spíš, že jsou nedostatky objektivně příliš velké. Pro mě osobně je zarážející především rozpor mezi chutí a kvalifikovaností veřejnosti a podnikatelů využívat možností, které digitalizace nabízí, na straně jedné a neschopností vlády na tyto požadavky reagovat na straně druhé. Například rozvoj e-Governmentu a rozšíření rychlého internetu jsou přes určitý pokrok nepochybně za možnostmi, kterých by při troše poctivé snahy bylo možné dosáhnout. Za selhání vlády v této souvislosti považují hlavně neschopnost čerpat evropské peníze na rozšíření rychlého internetu, a to tím spíš, že Česká republika obdržela jednu z největších obálek. Při nejlepší vůli je pro mě proto těžké najít v této oblasti něco, co bych mohl vyzvednout.

Maria Staszkiewicz, Aspen Institute Prague

Propad Česka v DESI Indexu o dvě místa docela přesně reflektuje stagnaci v oblasti digitální agendy. Kvůli chybějícímu leadesrshipu Česká republika proaktivně nevyužívá ekonomického a sociálního potenciálu, který ICT poskytují. Přes svou stručnost DESI Index také velmi dobře shrnuje základní stav digitální agendy, kdy poptávka převyšuje nabídku. Česko má relativně dobrou infrastrukturu a občané jsou připravení aktivněji využívat ICT. Téměř celá populace, 98 % domácnosti, má možnost využit širokopásmové připojení, 77% populace používá internet a více než polovina má aspoň základní digitální kompetence. To se prokazuje například tím, že víc než 50 % Čechů a Češek využívá internetové bankovnictví a nakupuje online. Bohužel, jeden z hlavních problému je na straně nabídky, a to jak v oblastí digitálních veřejných služeb, tak firem, které zatím plně neupotřebují potenciálu, který poskytují moderní technologie. Necelá čtvrtina malých a středních podniků provdává online a firmy jsou nerady na sociálních sítích (pouhých 10 %). Ještě hůř jsou na tom veřejné instituce, jejichž služeb využívá pouze 12 %.

Česko čelí dvěma základním výzvám, na které se neustálé poukazuje: česká vláda musí vygenerovat silný koordinační post v oblasti digitální agendy a české firmy, obzvlášť ty menší, musí pochopit, že jim moderní technologie přináší růstový potenciál. Analogicky, obdobné možností poskytuje digitální agenda na politickém poli. Je tedy škoda, že se dosud nikdo například z řad mladších politiků nepokusil na řešení digitálních výzev postavit svůj politický profil a kariéru.

Kryštof Kruliš, Asociace pro mezinárodní otázky

Podle dat DESI 2016 jen 12 % uživatelů internetu zasílalo v ČR v roce 2015 podání státní správě v online podobě. To představovalo dokonce pokles oproti 14 % v předchozím roce a výrazně zaostává za průměrem EU na úrovni 32 %. Pokles je zarážející i s ohledem na to, že Česká republika počínaje rokem 2015 zavedla automatické pokuty ve výši 2 000 Kč za to, když držitel datové schránky nepodá daňového přiznání datovou zprávou (srov. § 72 odst. 3 ve spojení s § 247a odst. 2 daňového řádu). Počet zřízených datových schránek v ČR k 7. 3. 2016 však dosáhl pouze 720 627, do čehož jsou započítány i všechny datové schránky, které se zřizují ze zákona povinně například pro všechny právnické osoby v ČR, nebo všechny advokáty a daňové poradce. Dobrovolní uživatelé datových schránek tak v ČR zůstávají spíše výjimkami. Hrozící pokuty za nepoužití datové schránky od jejího dobrovolného zřízení spíše odrazuje. Cesta k nárůstu uživatelů datových schránek by tak měla vést spíše přes zvyšování atraktivity elektronických formulářů a důrazem na jejich uživatelskou přívětivost.

Autor: Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top