Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

České firmy jsou na Průmysl 4.0 připravené. Pomoc potřebují od státu


zdroj: shutterstock.com; autor: Maksim Dubinsky

24.02.2016
Digitalizované výroby, kdy je proces od vývoje výrobku až po jeho dodání zákazníkovi celý automatizovaný, se Česko dočká až za mnoho let. Už dnes však Průmysl 4.0 budí velký zájem u českých firem, které nechtějí zaspat. Slibují si od něj například zvýšení produktivity nebo řešení nedostatku pracovních sil. Je prý však zapotřebí, aby stát začal digitální ekonomiku obecně víc podporovat.

inzerce

S termínem Průmysl 4.0 se v poslední době může setkat kdekdo, ne každý však ví, co přesně si pod tímto pojmem představit.

„Bohužel se z toho stalo moderní sexy téma a stále ještě neexistuje zcela jasná definice. Přirovnal bych to asi k výroku: Je to něco jako Bůh – všichni věří, že je, ale nikdo ho nikdy neviděl,“ říká Michal Nevěřil, jednatel Pilz Czech a Pilz Slovakia, jejichž mateřská společnost v Německu už na vlak čtvrté průmyslové revoluce nastoupila.

Česko se v zavádění Průmyslu 4.0 chce učit od Německa

I když je to stále hudba budoucnosti, české firmy potřebují vědět, jak se mají na zavádění Průmyslu 4.0 připravit. To bylo také hlavním záměrem konference Elektrotechnické asociace s názvem Připraveno pro průmysl 4.0, které se minulý týden zúčastnilo na 200 zástupců českého byznysu.

Právě pro Česko, jehož podíl průmyslu na celkové ekonomice státu je ze všech zemí EU nejvyšší (víc než 45 % HDP), je včasné zavedení procesů čtvrté průmyslové revoluce klíčové. České firmy mají v tomto ohledu dobře našlápnuto, potřebují ale větší podporu státu, tvrdí odborníci.

Stát má firmám vytvořit přívětivé prostředí

„Firmy jsou relativně slušně připraveny na implementaci prvků Průmyslu 4.0 do procesu průmyslové výroby a s tím souvisejících činností,“ říká prezident Elektrotechnické asociace Jiří Holoubek. Jeho slova na konferenci potvrdila i Anne-Marie Sassen z Evropské komise, podle které má Česko spolu se Slovenskem, Slovinskem a Maďarskem vysokou úroveň průmyslu. Je však prý málo sofistikovaný, Česko by proto mělo zapracovat na technologickém pokroku a na větším zapojení výzkumu a vývoje.

Podle Holoubka může být Česko v řadě oborů dokonce evropským lídrem. Určovat směr mají šanci například podniky působící v elektrotechnice, v automobilovém a plastikářském průmyslu či výrobě strojů. České firmy jsou prý v Evropě i ve světě ceněné hlavně díky vysoké flexibilitě a schopnosti improvizace, což je může paradoxně v budoucnu také ohrožovat.

„Flexibilita, snaha a ochota vyhovět náročným a často se měnícím požadavkům odběratele jdou ruku v ruce s vysokými nároky na investice, což má za následek nižší marže a omezené zdroje pro další rozvoj, které Průmysl 4.0 vyžaduje,“ vysvětluje prezident EA.

Dalším nedostatkem, který může rozvoj čtvrté průmyslové revoluce v Česku brzdit, je prý nedostatečná podpora digitální ekonomiky ze strany české vlády. „Jde například o zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí nebo stanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat,“ tvrdí Holoubek.

Právě dostatečné pokrytí datových sítí umožňujících plnohodnotnou komunikaci je pro Průmysl 4.0 klíčový. Samotná výroba se totiž bez sběru a analýzy potřebných dat, ať už od zákazníků, dodavatelů či od samotné továrny, neobejde. Objem těchto informací tak bude v několika dalších letech narůstat a bude zapotřebí je také někam uložit. Proto by si česká vláda měla s digitalizací pospíšit.

Podobně to s nedostatečnou podporou ze strany vlády vidí i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Jsme přesvědčeni o tom, že postačí, aby firmám stát neházel klacky pod nohy nesmyslnými regulatorními opatřeními a naopak jim vytvořil podmínky pro úspěšný rozvoj. Ony si už samy ve světě poradí.“

I přes rizika je Průmysl 4.0 pro firmy příležitost

V rámci konference se uskutečnila také blesková anketa, do které se zapojilo téměř 200 zúčastněných zástupců firem. Průzkum potvrdil, že bez pomoci ze strany státu se firmy při zavádění čtvrté průmyslové revoluce obejdou jen těžko. 66 % z nich například očekává daňovou podporu vývojových a inovačních aktivit a téměř dvě pětiny by při styku se státní správou uvítaly důsledné využívání elektronické komunikace.

Průmysl 4.0: Spolupráce ČR a Německa se rozjíždí

Z ankety také vyplynulo, že drtivá většina považuje čtvrtou průmyslovou revoluci za příležitost. „Jsem přesvědčen o tom, že postupující digitalizace zásadně změní celý systém vývoje výrobků i výrobních technologií a filozofie Průmyslu 4.0 slibuje zvýšení tolik potřebné pružnosti a rychlosti reakce na potřeby zákazníků,“ tvrdí jednatel společnosti Phoenix Contact Martin Lahoda.

Podle ankety si přibližně 70 % výrobních firem od Průmyslu 4.0 slibuje především zvýšení produktivity práce. Ta by se podle odhadů mohla pohybovat okolo 30 %. Téměř čtvrtina společností Průmysl 4.0 navíc vidí jako řešení nedostatku pracovních sil, a to hlavně v technických oborech.

Firmy zároveň upozornily na určitá rizika, která jsou se zaváděním Průmyslu 4.0 spojená. Zhruba pětina z nich se obává diktátu nadnárodních korporací a zvýšené závislosti českých firem na nich. Přesto by podle velké části českých společností bylo ignorování digitálního vývoje v průmyslu chyba.

„Myslím si, že uvažovat o tom, že zůstanu jako firma mimo Průmysl 4.0, není prozíravý podnikatelský přístup,“ říká manažer procesní automatizace v České republice a na Slovensku společnosti ABB Vladimír Kysela.

Budou lidé nahrazení stroji?

10 % českých firem také uvedlo, že už dnes pociťují nutnost řešit personální otázky a tlak na snižování zaměstnanosti. Kvůli technologickému pokroku se totiž očekává, že některá pracovní místa zcela vymizí, a lidé tak budou do jisté míry nahrazeni stroji. Nezbytná součást zavádění Průmyslu 4.0 proto představuje i změnu ve vzdělávání a na pracovním trhu.

Na to pamatuje Národní iniciativa Průmysl 4.0, kterou pod vedením profesora Vladimíra Maříka vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Dopady čtvrté průmyslové revoluce budou celospolečenské, proto i na ně reagující vládní opatření budou pokrývat různé oblasti od samotného průmyslu, přes vědu a výzkum, vzdělávání až po politiku zaměstnanosti,“ říká náměstek ministra průmyslu Eduard Muřický.

Na potřebu vylepšit vzdělávací systém s důrazem na znalosti v oblasti nových technologií upozorňuje i profesor Mařík. „Je třeba zdůraznit, že klíč k úspěchu Průmyslu 4.0 není v technologiích, ale ve změně myšlení lidí. Zde musí sehrát hlavní roli sféra vzdělávání, bez dostatku kvalifikovaných lidí se dopředu nepohneme,“ uvedl Mařík.

Kromě změn ve vzdělávání a na trhu práce se iniciativa zaměřuje například na technologické předpoklady, bezpečnost, požadavky na aplikovaný výzkum či regulatorní prostředí. Tým expertů pod vedením Maříka navíc v návaznosti na Národní iniciativu připravuje návrh Akčního plánu pro implementaci Průmyslu 4.0, který by měl pomoci vládě konkrétní opatření formulovat, říká Muřický.

Co dokáží nové továrny?

Kdy by se Česko mohlo Průmyslu 4.0 vlastně dočkat? „Nelze očekávat, že budeme mít v České republice během několika málo let většinu průmyslových podniků stoprocentně splňujících všechny zásady Průmyslu 4.0,“ říká Holoubek. Na druhou stranu už dnes prý můžeme vidět některé prvky čtvrté průmyslové revoluce, které se české firmy snaží uvádět do života.

Konkrétní příklady toho, jak do svých strategií rozvoje začleňují prvky Průmyslu 4.0, na konferenci ukázala desítka českých firem. Například společnost ABB zde představila robota YuMi, který dokáže pracovat společně s lidmi a zároveň zachovávat jejich bezpečnost.

Nejvíc příkladů však do Česka stále přichází ze zahraničí. Jedním z nich je továrna na výrobu spínačů a jističů ve Finsku, kde je automatizován celý výrobní proces od objednávky po dodávku. Podle slov Kysely se zvýšila spolehlivost dodávek továrny a počet zákaznických reklamací snížil na polovinu. Zároveň se zkrátila průměrná doba dodávky zákazníkovi od objednávky, a to z deseti na pět dnů.

Autor: Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top