inzerce
Souvislosti:
Do roku 2020 mají v rámci sedmadvacítky poklesnout emise skleníkových plynů v průměru o 20% v porovnání s referenčním rokem 1990 a automobily, které jsou v Unii odpovědny za asi 12% exhalací CO2, by podle názoru řady představitelů Unie i neziskových organizací měly svým dílem ke splnění tohoto plánu přispět. I přes to, že by emise nových automobilů neměly letos přesáhnout hranici 140g CO2 na kilometr (limit, ke kterému se automobilky dobrovolně zavázaly), realita je jiná: průměr se pohybuje stále okolo 160 g/km.
Vzhledem k této situaci přišla Komise na začátku roku 2007 s návrhem, aby se zmíněné emise do roku 2012 zredukovaly na 120 g/km, což vyvolalo značný odpor zvlášť v Německu, tedy zemi proslulé výrobou velkých aut s vysokými exhalacemi, ke kterému se následně připojila Francie. Obě země přišly v červnu tohoto roku s návrhem, který předpokládá odklad opatření navrhovaných Komisí a zmírnění sankcí pro případné „hříšníky“.
Témata:
Na podzim nabralo jednání o emisích automobilů obrátky. Poslanci výboru pro životní prostředí na konci září zvedli ruku pro přísnou verzi směrnice, která není daleko od návrhu Komise. Konkrétně výbor odhlasoval, že limit 120 g/km by platil už od roku 2012 a pro rok 2020 by se dále snížil na 95 g/km. Výbor se tedy postavil proti kompromisním návrhu, jenž předpokládal, že by byly exhalace povinně sníženy u všech nových automobilů až od roku 2015. Poslanci také odsouhlasili výrazné sankce pro automobilky, které tyto limity nesplní. „Pokuta 95 eur za gram CO2 by znamenala konec automobilového průmyslu,“ komentoval předseda představenstva Renault-Nissan Carlos Ghosn poslanecký návrh.
Francie, která v současnosti předsedá Unii, se po překvapivém hlasování výboru EP pro životní prostředí snaží najít kompromis mezi členskými státy, a to ještě před jednáním pléna EP o této otázce. Francii nevadí dlouhodobý cíl (do roku 2020) ve výši 95 g/km, nicméně je pro pomalejší „náběh“ limitů pro rok 2012 a také pro zmírnění sankcí. Postoj Francie a také Německa dlouhodobě odsuzuje např. organizace Greenpeace, podle níž je kompromisní návrh těchto dvou zemí „nevyvážený a nedemokratický“ a jeho schválení by bylo „špatnou zprávou pro životní prostředí i evropské spotřebitele“.
Na Radě ministrů životního prostředí minulý týden se ukázalo, jak obtížné dosažení kompromisu bude. Zástupci Nizozemska se na něm postavili za původní komisí navrhovaný limit 120 g/km platný už od roku 2012 a připomněli, aby Unie měla na zřeteli svůj dlouhodobý cíl na redukci emisí CO2. Podle neoficiálních zdrojů mají Holanďané navíc podporu dalších několika zemí: Velké Británie, Belgie, Švédska, Finska a Dánska. 
