inzerce
Souvislosti:
Energeticky náročná odvětví v Evropské unii argumentují tím, že díky zpřísňování požadavků na snižování emisí oxidu uhličitého získávají konkurenční výhodu firmy, které vyrábějí za hranicemi Unie, kde je vypouštění emisí levnější. Tuto nerovnováhu by měla odstranit celosvětová dohoda o klimatických změnách, v níž by se velcí světoví znečišťovatelé měli zavázat k podobnému omezování emisí. Vyjednávání ale postupují velmi pomalu a mají být uzavřena až na kodaňském summitu v prosinci 2009.
Evropští producenti hliníku, cementu, oceli a další energeticky náročná odvětví proto chtějí, aby Brusel zveřejnil seznam odvětví, která by získala výjimku a ani po roce 2012 si nemusela emisní povolenky kupovat v aukcích. Průmysl požaduje, aby byl seznam připraven ještě před koncem roku 2009 pro případ, že rozhovory o klimatických změnách nebudou úspěšné. V opačném případě podle nich hrozí odliv těžkého průmyslu (a s ním i pracovních míst a především emisí) do zemí, které nemají požadavky na snižování emisí tak přísné.
Výjimky z aukcí povolenek požaduje také český těžký průmysl, který v nich vidí ohrožení konkurenceschopnosti evropských podniků (viz EurActiv.cz 26.9.2008).
Evropská komise ale nechce výsledek rozhovorů o klimatických změnách ovlivňovat tím, že by seznam zveřejnila dříve, než budou jednání u konce. Ve svém návrhu na revizi evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS) po roce 2012 evropská exekutiva problém možného odlivu podniků mimo EU připouští a přislíbila proto do 30. června 2011 identifikovat sektory, které by mohly získat výjimky.
Témata:
Evropský komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen včera na tiskové konferenci po zasedání Rady pro konkurenceschopnost Polsko ujistil, že by prosazení výjimek z aukcí emisních povolenek u energeticky náročných odvětví „mělo být možné“.
Verheugen ale zopakoval stanovisko Komise, podle nějž by se výjimky neměly formalizovat dříve než po ukončení vyjednávání o klimatických změnách v Kodani v prosinci 2009. Zdůraznil přitom, že cílem klimatického balíčku není vyhnat průmysl z Evropy.
Řešením problému může být zmírnění požadavků pro některá odvětví. V neoficiálním dokumentu, který před nedávnem rozeslala Evropská komise, jsou vyjmenovaná odvětví, která „s velkou pravděpodobností budou silně zasažena“ a budou proto moci získat povolenky částěně nebo úplně zdarma. Mělo by se jednat o taková odvětví jako je například výroba hliníku, oceli nebo cementu.
Pro Evropskou komisi může být další komplikací pro obhájení vyšších nákladů pro průmyslová odvětví také stupňující se finanční krize ve Spojených státech. Analytici očekávají, že krize bude mít negativní dopady i na evropské ekonomiky jako jsou Německo, Velká Británie nebo Francie.
Mezi členskými zeměmi navíc stoupá nervozita z toho, že budou muset své průmyslové podniky vyzvat, aby za znečištění platily více, říká Christian Egenhofer z bruselského Center for European Policy Studies (CEPS). Egenhofer upozorňuje že do budoucna nebude možné využívat makroekonomických nástrojů k dosahování cílů v oblasti životního prostředí v takové míře jako dosud.
Představitelé Polska včera navíc přišli s argumentem, že jeho průmysl, který je silně závislý na uhlí a snaží se stále dohnat západní evropské ekonomiky, které mohly oxid uhličitý beztrestně emitovat celá desetiletí, bude klimaticko-energetickým balíčkem silně ohrožen. V Bruselu proti evropským plánům na snižování emisí včera protestovali polští horníci.
Začátkem týdne Polsko také nepřímo podpořilo Německo, když kancléřka Angela Merkel oznámila, že její vláda „nebude podporovat zničení německých pracovních míst prostřednictvím neuvážené klimatické politiky“. Informovaly o tom Financial Times.
Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas na druhou stranu ale říká, že zpomalení ekonomiky by nemělo zastavit snahy EU v oblasti klimatických změn. „Finanční krize jeden den přijde a druhý den odejde, ale klimatická krize tu bude pořád a my jí musíme čelit,“ řekl Dimas ve středu novinářům v Bruselu.
