inzerce
Souvislosti:
Komise otevřela širokou diskusi o budoucnosti evropské energetické politiky vloni v březnu, kdy představila Zelenou knihu o energetice. Dokument byl na návrh evropských představitelů zveřejněn na summitu v Hampton Court během britského předsednictví na podzim roku 2005.
Snaha o vytvoření jednotné evropské energetické politiky je motivována rostoucími obavami z rostoucích cen ropy a zemního plynu, znepokojením nad rostoucí závislostí Evropy na malém množství vnějších dodavatelů a v neposlední řadě hrozící krizí plynoucí z globálního oteplování.
Témata:
Tuto středu Komise představí řadu zpráv z oblasti energetiky a politické návrhy, které se podle ní mohou stát katalyzátorem „nové průmyslové revoluce“, která do poloviny 21. století „přemění Evropu na ekonomiku vyznačující se vysokou energetickou účinností a nízkými emisemi oxidu uhličitého“.
„Dny bezpečné a levné energie pro Evropu jsou pryč,“ říká Evropská komise ve „Strategickém energetickém přehledu“, který tvoří jádro celého balíčku.
Zpráva, jejíž předběžnou verzi dostal k dispozici náš partnerský portál EurActiv.com, poukazuje na klimatické změny, rostoucí energetickou závislost a vyšší ceny energií. To vše jsou výzvy, kterým čelí všechny členské země EU a k tomu, aby bylo možné se s nimi vypořádat je podle zprávy třeba zaujmout „společný evropský postoj“.
„Se současnými trendy a politikami vzroste dovozní energetická závislost EU z 50% celkové energetické spotřeby jíž dosahuje dnes na 65% v roce 2030“, říká zpráva Komise. Do té doby, píše se dále v dokumentu, vzroste závislost na dovozech zemního plynu z 57% na 84% a ropy z 82% na 93%. Tím se Evropa stane zranitelnější ze strany největších producentů ropy a zemního plynu.
Dokument dále poukazuje na to, že „je energie zodpovědná za 93% emisí oxidu uhličitého“ a tudíž stojí u základů klimatických změn“. Zpráva přes současná úsilí o snižování emisí předpokládá, že jejich objem do roku 2030 vzroste o 5%. Podle Komise proto není „současná energetická politika EU udržitelná“.
Pro vypořádání se s těmito výzvami Komise navrhuje, aby byl v následujících třech letech implementován Akční plán. Vyzývá proto Evropský parlament a evropské představitele, aby plán schválili na nadcházejícím březnovém summitu.
„Výchozím bodem společné energetické politiky musí být boj s klimatickými změnami, podpora zaměstnanosti a růstu a omezení vnější zranitelnosti EU vůči dováženým uhlovodíkům,“ říká Komise.
Cílem podle nejmenovaného evropského představitele je 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 - to je možné přepočítat jako 15% snížení emisí CO2 oproti základnímu roku 1990 uvedeném v Kjótském protokolu.
Konkrétní opatření, která dokument navrhuje jsou:
- Dokončení vnitřního trhu s elektřinou a plynem s „jasnějším oddělením výroby energie od distribuce“ pro velké energetické firmy a „silnější nezávislá regulační kontrola, která posuzuje zájmy Evropy jako celku,“ a ne pouze národní zájmy, „jak se v současné době často děje“;
- Stanovení cíle pro obnovitelné energie do roku 2020 - podle některých evropských představitelů by mohl být cíl stanoven jako 20% celkové energetické spotřeby;
- Stanovení minimálního cíle pro biopaliva do roku 2020;
- Stanovení cíle pro zvýšení energetické účinnosti o 20% do roku 2020;
- Velká podpora energetickému výzkumu a vývoji s alespoň 50% nárůstem ročních výdajů v průběhu následujících sedmi let do nízkouhlíkových technologií;
- Mechanismus solidarity, který bude řešit krize dodávek, včetně vytvoření nového energetického pozorovatele a sítě energetických dopisovatelů;
- Společná vnější energetická politika, která vytvoří těsnější vztahy s hlavními dodavateli, odběrateli a tranzitními zeměmi.
Pokrok v těchto oblastech bude Komise podrobně monitorovat v řadě zpráv, které bude zveřejňovat jednou za půl roku.
Další kroky:
10. ledna 2007 Komise představí svůj energetický balíček.
