inzerce
Souvislosti:
Služby se v Evropské unii podílejí na tvorbě HDP i na počtu pracovních míst ze 70%.
Vysoce kontroverzní směrnice o službách byla předmětem sporů v Evropské unii po mnoho let. Původní směrnice, nazvaná podle bývalého komisaře pro vnitřní trh Fritze Bolkensteina a pro svá opatření přezdívaná v některých členských zemích jako „Frankensteinova směrnice“, byla během tříletého období upravena do podoby, ve které jí včera poslanci EP přijali.
Evropský parlament v prvním čtení letos v únoru opatřil směrnici dodatky, které odstranily nejkontroverznější části směrnice a vyňaly z ní některé (citlivé) služby.
Původní směrnice obsahovala zejména princip původu, podle nějž by se poskytovatelé služeb mohli v jakékoliv členské zemi při poskytování služeb řídit zákony své země. To však vyvolalo v zemích staré Patnáctky velkou vlnu odporu a vynořily se obavy ze „sociálního dumpingu“. Nové členské země, ve kterých jsou sociální standardy pro poskytování služeb vnímány obecně jako nižší, by podle mnoha starých členských zemí mohly založit svou konkurenční výhodu právě na nižších standardech sociální ochrany. To by ovšem podle některých zemí vyvíjelo tlak na pokles standardů obecně.
Témata:
Nová směrnice má přinést především zjednodušení poskytování služeb přes hranice. Firmy a živnostníci již nebudou muset usilovat o získání povolení podnikání v dané zemi, nebo žádat o udělení povolení k pobytu, pokud v jiné členské zemi chtějí podnikat.
Vypuštění principu původu znamená, že firma, či živnostník podnikající ve více členských zemích se v každé zemi bude muset i nadále řídit jejich vlastními pravidly. To je pro podnikatele často velmi náročné, neboť seznámit se se všemi národními specifiky vyžaduje zvláštní náklady.
Z působnosti směrnice bude celá řada služeb vyjmuta. K finančním, dopravním a komunikačním službám, se kterými počítala již původní směrnice, se přidaly i hazardní hry a sázky, agentury zprostředkující práci, bezpečnostní služby a další. Mimo působnost směrnice zůstávají i tzv. služby ve veřejném zájmu. Ty upraví zvláštní směrnice (více v článku „Spor o služby se vrací v podobě směrnice o službách ve veřejném zájmu“ <HTTP: podobe-smernice-o-sluzbach-ve-verejnem-zajmu Spor-o-sluzby-se-vraci-v 3038 24 cl www.euractiv.cz>z 27. září 2006).
Mezi služby, na které se směrnice naopak vztahuje patří například softwarové společnosti, stravování, stavebnictví, překladatelé, instalatéři, apod.
S upravenou směrnicí však nejsou zdaleka všichni spokojeni. Zejména v nových členských zemích panuje názor, že směrnice mohla být odvážnější a změny které přináší příliš mnoho nezmění.
Stanoviska:
Podle předsedy Evropského parlamentu Josepa Borrella je dobré, že bylo dosaženo takového výsledku, který umožnil „rovnováhu mezi liberalizací služeb a respektováním sociálních norem.“
„Je nepopíratelné, že směrnice o službách je nezbytným prvkem našeho úsilí posílit evropskou ekonomiku a uvolnit potenciál vnitřního trhu služeb,“ uvedl komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy na začátku hlasování.
Se schválením směrnice byl spokojený. Poskytne podle něj „skutečnou přidanou hodnotu vnitřnímu trhu tím, že omezí byrokracii, povede k odstranění překážek a zvýší právní jistotu jak pro podnikatele, tak pro spotřebitele.“
Prezident Hospodářské komory ČR, která zastupuje české podnikatele, Jaromír Drábek však se směrnicí spokojen není. „Směrnice o službách v podobě, v níž byla dnes přijata, bohužel nepřináší žádnou výraznou liberalizaci trhu se službami v rámci EU,“ řekl Drábek včera ČTK. Za rozmělnění původní směrnice podle něj mohou lobbyistické skupiny jednotlivých zemí. „Můžeme hovořit pouze o malém krůčku vpřed, nikoli o výrazném pokroku“, dodal.
Zuzana Roithová z EPP-ED (Evropská lidová strana - Evropští demokraté) říká: "Výsledný text po schválení v Radě EU dal zelenou bezbariérovému poskytování služeb přes hranice aniž by se musel podnikatel trvale usadit - tedy se registrovat, natož zřizovat pobočku společnosti.“ Podnikatelům tak podle jejího názoru odpadne spousta zbytečné práce. „Ušetří čas a peníze, protože nebudou nuceni předávat dokumenty v originálech nebo ověřovat kopie či překlady s výjimkou důvodů v obecném zájmu,“ dodala.
Podle Richarda Falbra z PSE (socialisté v EP) se během několikaleté diskuse podařilo nalézt kompromis a podařilo se tak udělat „z původního strašáka přijatelnou směrnici“. Návrh podle něj „není bez vad, ale v životě, a v politice o to víc, platí, že nemůžeme mít všechno.“
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu soudí, že schválené znění balancuje mezi liberálním a konzervativním přístupem k volnému pohybu služeb. Přínosem směrnice podle něj bude například zavedení jednotných kontaktních míst, kde si budou podnikatelé z cizích států moci vyřídit všechny administrativní formality pro poskytování služby.
Další kroky:
- Směrnici musí nyní schválit ještě Rada EU. K tomu by mělo dojít během letošního prosince.
- Členské země musí směrnici implementovat do své legislativy do tří let od zveřejnění ve věstníku EU.
- Směrnice by měla vstoupit plně v platnost do roku 2010.
