inzerce
Souvislosti:
Směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) z roku 1996 zavedla systém povolenek, jehož cílem je omezit znečišťování životního prostředí ze strany velkých průmyslových podniků. Směrnice pokrývá řadu odvětví od zpracování kovů, chemického, petrochemického a papírenského průmyslu k výrobě potravin nebo velkochovům prasat a drůbeže.
Povolenky vydávají pověřené orgány v jednotlivých členských státech. Povinností jednotlivých podniků je zavést a uplatňovat „nejlepší dostupné techniky“ (z hlediska nákladů a efektivity) tak, aby dosahovaly co možná nejvyšší úrovně ochrany životního prostředí.
Na základě nejlepších dostupných technik (které jsou definovány na evropské úrovni) pak povolenky přesně specifikují mezní hodnoty pro znečišťující látky, které jsou příčinou kyselých dešťů a smogu. Jedná se o oxid siřičitý, oxidy dusíku, prach nebo těkavé organické látky.
Stávající směrnice ovšem národním orgánům umožňuje při vytváření emisních limitů zohledňovat technická specifika konkrétních provozů, jejich zeměpisnou polohu a místní environmentální podmínky. Komise se ovšem domnívá, že národní orgány tuto flexibilitu zneužívají.
Podle Komise tomu naznačuje skutečnost, že přestože členské státy dostaly osm let (do října 2007) na to, aby zajistily plnění evropských pravidel ze strany velkých provozů, povolenky byly do dnešního dne vydány pouze polovině z nich.
Témata:
Plány Komise, které by upravily stávající emisní pravidla pro velké průmyslové podniky napříč EU, se ocitly pod palbou kritiky ze strany velkých podniků. Nová pravidla by podle nich přinesla nadměrně vysoké náklady a ztrátu flexibility.
Cílem návrhu, který Komise představila 21. prosince 2007, je zajistit lepší uplatňování současných pravidel ze strany průmyslových podniků. Komise se k tomuto kroku odhodlala poté co průzkumy ukázaly, že národní orgány dosud udělily povolenky s mezními emisními hodnotami pouze polovině průmyslových provozů v EU.
V rámci nového návrhu se budou provozy moci odchýlit od využívání nejlepších dostupných technik pouze za velmi specifických podmínek. To by znamenalo, že vlády nebudou mít do budoucna možnost využívat zvýšené flexibility v případě některých provozů a nebudou tak moci zohledňovat jejich zeměpisnou polohu nebo jiná specifika.
Právě toto opatření ovšem pro velké průmyslové podniky představuje nejspornější bod. Dosavadní výjimky totiž podnikům umožňují zachovávat stará zařízení v provozu. Komise oznámila, že prozkoumá možnost zavedení větší míry flexibility prostřednictvím celoevropských pravidel pro obchodování s emisemi oxidů dusíku a oxidu siřičitého (podobně jako v případě obchodování s emisemi oxidu uhličitého). Legislativní návrh Komise ale žádná konkrétní opatření neobsahuje.
V rámci nových pravidel by mělo dojít ke zpřísnění minimálních emisních limitů pro velká spalovací zařízení a středně velké provozy, které generují 20 až 50 MW, ale také pro takové činnosti jako je výroba desek na bázi dřeva a konzervace dřeva (ty byly dosud z působnosti směrnice vyjmuty). Provozy v těchto odvětvích budou muset splňovat emisní limity tak, aby bylo zajištěno, že všechny státy uplatňují stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Návrh navíc zavádí minimálními opatření pro ekologické inspekce průmyslových provozů, upravuje podmínky pro udělování povolenek a upravuje přípravu výkazů. Směrnice rovněž počítá s motivačními prvky pro rozvoj a podporu technologií šetrných k životnímu prostředí.
Stanoviska:
Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas uvedl: „Průmyslové emise jsou v Evropské unii stále příliš vysoké a mají škodlivý vliv na zdraví a životní prostředí… EU musí zajistit, aby společnosti plnily své závazky a využívaly nejlepších dostupných technik“.
Podmiňování udělení povolenek využitím nejlepších dostupných technik bude mít podle Komise „pozitivní řetězový dopad na zdraví a životní prostředí a značně převýší náklady, které provozům přinesou požadavky na plnění nové směrnice“.
Komise odhaduje, že jen samotné omezení emisí u velkých spalovacích zařízení by znamenalo čistý přínos v řádu 7 až 28 miliard eur ročně a mohlo by snížit počet předčasných úmrtí o 13.000 a počet let ztraceného života (jde o průměrný počet let, které chybí zemřelým do dosažení určitého věku) o 125.000.
Nová směrnice by podle Komise navíc měla přinést i pokles administrativních nákladů pro národní orgány pověřené udělováním povolenek v rozsahu 105 až 255 milionů eur ročně a „přispět tak k budoucí udržitelnosti evropského průmyslu“.
Sdružení evropských zaměstnavatelů BusinessEurope ale varuje, že vysoké náklady na plnění podmínek nové směrnice mohou vést k uzavření řady provozů. „Směrnice přinese průmyslu neúměrně vysoké náklady, které v Evropě povedou spíše k poklesu výroby a ne dalším inovacím a investicím do čistých technologií,“ napsalo sdružení v dopise z 3. ledna 2008 komisaři pro oblast průmyslu Günterovi Verheugenovi.
Sdružení uvádí, že dává přednost zachování stávajícího systému, který vládám umožňuje ponechat si při udělování povolenek určitou úroveň flexibility a upozorňuje, že obchodování s povolenkami se znečišťujícími látkami jako jsou oxidy dusíku nebo oxid siřičitý nebude s velkou pravděpodobností fungovat.
Další kroky:
Svůj návrh Komise v prosinci předala Radě a Parlamentu, které se jím budou zabývat v průběhu letošního roku.
