inzerce
Souvislosti:
Malé a střední podniky vytvářejí zhruba 70% všech pracovních míst a HDP Evropské unie. V tomto kontextu je Akt pro malé a střední podniky, který má přispět k vyšší konkurenceschopnosti, jednou ze zásadních součástí balíčku opatření zaměřených na plnění Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost v letech 2008-2010. Balíček vloni v prosinci připravila Evropská komise.
Očekává se, že Komise schválí návrhy, které jsou součástí Aktu pro malé a střední podniky počátkem července, krátce poté, co se ujme předsednictví v Radě EU Francie.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dal svému premiérovi Françoisi Fillonovi za úkol vytvořit pracovní skupinu, která by zjistila, jak Francie může přispět k rozvoji této celoevropské iniciativy, jež by měla malým a středním podnikům pomoci v úspěšnějším vstupu na trh.
Skupina, které předsedá Lionel Stoléru, bývalý ministr pro plánování ve vládě Françoise Mitterranda, předala Fillonovi výsledky své práce 22. dubna.
Témata:
Po ukončení veřejné konzultace k Aktu pro malé a střední podniky Komise identifikovala sedm zásadních výzev pro malé a střední podniky (MSP):
Lepší společenské vnímání podnikatelů
Nedávný průzkum, který pro Eurobarometr připravila společnost TNS, ukázal, že 49% Evropanů nikdy neuvažovalo o tom, že by sami začali podnikat. Toto číslo je oproti Spojeným státům téměř dvojnásobné. V této souvislosti pak nepřekvapí, že pouze devět nových evropských MSP (tj. založených po roce 1980) se dostalo do světové tisícovky nejúspěšnějších společností, oproti 64 společnostem ze Spojených států.
Podnikatelé z tohoto stavu obviňují v první řadě média, která podle nich kladou příliš velký důraz na rizika spojená se vznikem a provozem firmy spíše než aby se zaměřovala na příklady úspěšného podnikání.
Lepší přístup k rizikovému kapitálu
Přístup k rizikovému kapitálu je považován za jeden z nejzásadnějších předpokladů vyšší konkurenceschopnosti Evropy. Podnikatelé požadují, aby „členské země daleko lépe využívaly možnosti, které jim poskytují státní dotace“.
Ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské komise Josému Manueli Barrosovi píše francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown, že existují „pádné důvody“ pro to, aby se do celé záležitosti vložila Evropská investiční banka (EIB) a zlepšila tok financí směrem k malým a středním podnikům, „pro něž je daleko obtížnější a daleko nákladnější dostat se k úvěrům, které potřebují k financování svých dlouhodobých strategických investičních záměrů“.
Prezident Evropské investiční banky Philippe Maystadt přislíbil, že bankovní radě předloží v červnu návrh na „modernizaci a diverzifikaci“ způsobů, jakými EIB poskytuje půjčky MSP.
Lepší schopnosti a inovace
84% evropských MSP je přesvědčeno, že vzdělávací systém a zejména studijní programy nekladou dostatečný důraz na podnikání. Vyzývají proto k lepšímu propojení malých a středních podniků a škol. 66% MSP podpořilo vznik evropských programů přeshraniční mobility a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií (e-skills).
Francie by ráda Komisi doporučila svůj systém „pólů konkurenceschopnosti“ jako příklad, který je možné aplikovat v celé Evropě. Tento model se zakládá na spolupráci mezi velkými a malými podniky v rámci klastrů zaměřených na určitou technologii.
Omezené inovační kapacity a nízké výdaje do vědy a výzkumu
Tento prvek představuje ústřední bod závěrů Stoléryho skupiny, která došla ke stanovisku, podle nějž by malé inovativní podniky měly (podobně jako ve Spojených státech) získat 15% kvótu na evropském trhu s výzkumem a vývojem. Návrh se zakládá na zkušenostech s francouzskou dohodou pro MSP, která začala platit v roce 2005 a která představuje dobrovolný závazek ze strany velkých veřejných nebo soukromých společností.
Administrativní zátěž
Jedna třetina MSP uvádí jako největší překážku v podnikání nadměrnou byrokracii a vyzývá ke zkrácení doby a nákladů potřebných k založení společnosti. Komise zdůrazňuje, že doposud přijatá opatření již ve staré evropské Patnáctce vedla ke snížení nákladů z 813 eur v roce 2003 na 554 eur v roce 2007.
Podnikatelé dále vyzývají k urychlení procesu „lepší regulace“ a omezení byrokracie alespoň o 25% do roku 2010. Cílovým rokem Komise je přitom rok 2012.
Lepší přístup k veřejným zakázkám v Evropě i ve světě
Francie původně počítala s okopírováním amerického systému, v němž je určitý podíl veřejných zakázek vyhrazen MSP, ale od tohoto návrhu počátkem roku upustila kvůli silným protestům ze strany liberálně orientovaných členských zemí, které nesouhlasí s jakoukoliv formou státní intervence v této oblasti.
Toto opatření by navíc bylo v rozporu s mnohostrannou dohodou o veřejných zakázkách uzavřenou mezi Evropskou unií a dalšími 27 státy, která vlády zavazuje k zpřístupnění veřejných zakázek mezinárodní soutěži.
Francie se však odvolává na skutečnost, že několik členů této dohody včetně řady zásadních obchodních partnerů Evropy, získalo výjimky, které jim při udělování zakázek umožňují upřednostňovat domácí společnosti. Francie by proto chtěla, aby Komise vyjednala podobné ustanovení i pro evropské společnosti.
„Trváme na svém požadavku na vytvoření ustanovení o výjimkách tak, aby evropské MSP měly stejné možnosti jako společnosti v USA, Kanadě, Japonsku nebo Koreji,“ uvedl před nedávnem francouzský ministr pro podnikání Hervé Novelli.
Novelli dále podpořil návrh Komise na prosazování dalšího otevírání trhu v těchto zemích ale chce, aby Komise důrazněji trvala na reciprocitě.
„Měli bychom vytvořit systém, v jehož rámci by naše trhy s veřejnými zakázkami byly méně otevřené zahraničním společnostem ze zemí, kde jsou trhy s veřejnými zakázkami uzavřené,“ uvedl.
Akt pro MSP podpoří inovace a tvorbu pracovních míst
Francie je přesvědčená, že by Akt pro malé a střední podniky mohl také posílit inovační aktivitu a mohl by sloužit jako impuls pro další evropské projekty, jako je například komunitární patent, který bude zřejmě uzavřen (nebo přinejmenším dojde k značnému pokroku ve vyjednávání) během francouzského předsednictví.
Komise dále věří, že Akt pro malé a střední podniky přispěje k tvorbě nových pracovních míst v obavě, že velké podniky přesunou svá pracovní místa do zemí s nižšími pracovními náklady.
Stanoviska:
V společném dopise adresovaném předsedovi Komise Barrosovi britský premiér Gordon Brown a francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřili svou podporu iniciativě Evropské komise. Další úspěchy MSP podle nich představují „klíč k budoucí prosperitě evropské ekonomiky“.
Oba státníci ovšem zároveň vyjádřili silné znepokojení v otázce přístupu ke komerčnímu financování a rizikovému kapitálu. Současná situace je podle nich ideálu velmi vzdálená.
„Trh sám neposkytuje dostatek financí pro založení nebo rozšíření inovativních rychle rostoucích podniků. Tyto potíže s přístupem ke komerčním finančním prostředkům navíc zhoršuje také nedávný vývoj na finančních trzích,“ uvedli v odkazu na celosvětové potíže se sníženou úvěrovou schopností finančního sektoru.
Komisař pro oblast průmyslu Günter Verheugen uvedl, že „zdravý sektor MSP je pro zdraví evropské ekonomiky zcela klíčový“. Komisař považuje Akt pro malé a střední podniky za „poslední krok nové politiky“, která přinese uvolnění podnikatelského potenciálu malých a středních podniků.
Slovinský ministr hospodářství a stávající předseda Rady Andrej Vizjak označil malé a střední podniky za „páteř“ evropské ekonomiky.
Andrea Benassi, generální tajemník Asociace evropského sdružení řemesel, obchodu a MSP (UEAPME), uvedl, že malé podniky „by se neměly spokojit s ničím menším než právně závazným aktem, který vytvoří pevný základ pro politiku v oblasti MSP v budoucích letech“. Kritizoval dále Komisi, že na tuto „klíčovou otázku“ neodpovídá a zdůraznil, že v případě, že Akt nebude závazný, půjde jen o „maškarádu“, která žádné zásadní změny nepřinese.
Benassi dále vyzval Unii a nadcházející francouzské předsednictví aby dospěly k výsledkům ještě během tohoto roku, neboť jde o poslední šanci před tím, než v červnu 2009 vyprší mandát Evropskému parlamentu.
Další kroky:
Na počátku července Komise předloží sdělení k Aktu pro malé a střední podniky,
17.-18. července se koná neformální Rada pro konkurenceschopnost.
