Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Jak může ČR přilákat více nadnárodních firem?


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Luigi Diamanti.

06.02.2013
Nadnárodní firmy si pro umístění svých regionálních sídel v poslední době stále častěji vybírají Prahu i další česká města. Oceňují především její výhodnou polohu, průmyslovou základnu i dobrou kvalifikaci zaměstnanců. Jedním dechem však dodávají, že je stále potřeba zapracovat například na infrastruktuře, státní správě či podpoře inovací.

inzerce

Coca Cola, IBM, Bosch Rexroth či Honeywell. To jsou jen některé nadnárodní společnosti, jejichž regionální sídla nalezneme v České republice.

„Česká republika je současně bránou na východ i na západ a podle našeho posledního průzkumu v šestnácti zemích je tou nejatraktivnější investiční lokalitou ve střední a východní Evropě,“ řekl EurActivu Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) s odkazem na průzkum, který ČNOPK vloni provedl.

Důvody, proč je v českém zájmu snažit se přilákat podobné společnosti, nejlépe ilustrují konkrétní čísla. Například společnost Siemens má v České republice osm výrobních závodů a zaměstnává v nich 10.500 pracovníků, čímž se naše země řadí na osmé místo na světě. Od začátku devadesátých let, kdy se sem tato společnost vrátila, zde navíc investovala přes 22 miliard eur.

„Pro Siemens je Česká republika důležitou výrobní a vývojovou základnou,“ potvrdil redakci Pavel Kaidl z této společnosti.

Dalším příkladem může být závod na výrobu malých osobních automobilů TPCA v Kolíně, který využívá 80 % součástek pocházejících od českých subdodavatelů. Závod vznikl v roce 2005 jako společná investice francouzské společnosti PSA Peugeot – Citroën a japonské Toyoty.

Nevětším zahraničním investorem v České republice je Německo. Podle Bauera z ČNOPK je jedním z důvodů geografická a kulturní blízkost obou zemí a podobná průmyslová tradice. „Obojí spojuje Českou republiku především se sousedícími spolkovými státy Bavorskem a Saskem. Tam můžeme pozorovat sílící trend vývoje a výzkumu, technologicky pokročilá produkce a vývoj zaměřený na výrobní sféru však přitom i nadále hrají velmi důležitou roli,“ dodává.

Německo je následováno Slovenskem, Rakouskem, Nizozemskem, Velkou Británií, Švýcarskem a Francií.

Důraz na technické vzdělání

Přestože se zájem nadnárodních firem o Českou republiku pořád zvětšuje, odborníci stále nalézají množství oblastí, na kterých by měla města i vláda zapracovat. Shodují se například na tom, že je zapotřebí větší koncentrace na inovace, technické školství (EurActiv 6.9.2012) či boj proti byrokratickým překážkám (EurActiv 4.2.2013).

„Česká republika by se měla i nadále prezentovat jako centrum inovace, kreativity a podporovat výzkumné a rozvojové iniciativy. Právě inovativnost je nyní alfou a omegou velkých nadnárodních společností. Technologická centra, průmyslové oborové klastry, PPP projekty (z anglického Public Private Partnership – partnerství veřejné a soukromé sféry; pozn. red.), to je ta správná cesta pro českou ekonomiku,“ řekl EurActivu ředitel Francouzsko-české obchodní komory Jaroslav Hubata-Vacek.

Podle Bernarda Bauera z ČNOPK si zahraniční podniky přejí, aby vláda v oblasti vzdělávání stále více spolupracovala se soukromou sférou a vytvořila vzdělávací systém zaměřený na praxi, kde bude vzdělávání z části probíhat přímo v podnicích. Podobný systém už řadu let úspěšně funguje v Rakousku, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

„I když to může znít banálně, jsou investice do vědy a vzdělávání pro průmyslové země s nedostatkem nerostných surovin, jako je například Česká republika nebo Německo, často jedinou šancí, jak si udržet mezinárodní konkurenceschopnost,“ vysvětluje.

Blíží se Praha světovým parametrům?

Nejvíce nadnárodních společností na našem území sídlí v hlavním městě. Praha si přitom nevede špatně ani v celosvětovém měřítku. Podle výzkumné zprávy Economist Intelligence Unit (EIU) z roku 2012, která srovnává konkurenceschopnost 120 významných světových metropolí, se toto město umístilo na 46. pozici. Praha si v tomto hodnocení za poslední dva roky polepšila o 15 příček.

Hlavní město České republiky se tak umístilo mezi malajským Kuala Lumpur a italským Milánem. Nejlépe byl hodnocen její společenský a kulturní charakter, kde obsadila sdílené 16. místo. 

„Praha má životní styl, lokaci, infrastrukturu a průmyslovou základnu, což jí umožňuje být důležitým hráčem,“ řekl EurActivu výkonný ředitel Americké obchodní komory (AmCham) Weston Stacey.

Dodal však, že je stále na čem pracovat. Podle Staceyho je třeba zlepšit českou politiku například v oblasti daní či přistěhovalectví tak, aby mohl být potenciál Prahy plně využit. „Musíme se zbavit myšlenky, že budoucnost je jenom v manufakturní výrobě, a začít pracovat na tom, aby se Praha proměnila v magnet na obchodní, vědecké i kulturní podnikatelské talenty,“ dodal.

Brno brzdí přetrvávající dopravní problémy

Praha však není jediným městem, které přitahuje velké zahraniční firmy. Jejich počet narůstá například také v Brně. Podle Marie Zezůlkové, vedoucí Kanceláře strategie města Brno, napomáhá rozhodnutí firem umístit své investice do moravské metropole mimo jiné kvalitní a pestrá vědecko-výzkumná základna, fungující podpůrná infrastruktura pro podnikání v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či infrastruktura pro oblast internacionalizace města.

„Atraktivitu města také posiluje fakt, že tradiční průmyslová základna Brna se neustále rozvíjí a nyní se úspěšně stále více zaměřuje na high-tech výrobu,“ řekla redakci Zezůlková.

Dodává však, že určitou slabinou zůstává nedostatečná vnější dopravní dostupnost města. A to jednak silniční, ve které Brno omezuje hlavně špatný stav dálnice D1 do Prahy, tak i železniční, která strádá oddálením přestavby železničního uzlu Brno. Zřejmě největší infrastrukturní problémy jsou však v oblasti letecké dopravy, kde Brno stále trápí absence pravidelné letecké linky z Brna na globální letecký hub typu Mnichov či Frankfurt a malé množství mezinárodních spojů.


Článek vychází v rámci Special Report: Podnikání v Evropě (4.-8. února), který na stránkách EurActivu podpoříl EU Office České spořitelny.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top