inzerce
Souvislosti:
Komise usiluje o harmonizaci firemních daní již od roku 2001, kdy představila strategii pro vytvoření jednotného konsolidovaného firemního daňového základu (CCCTB). V roce 2004 vznikla pracovní skupina, která se přípravou legislativního návrhu zabývá. První zprávu o pokroku v přípravě a dalších krocích směřujících k vytvoření jednotného daňového základu vydala Komise v dubnu 2006.
Podle Komise vytvoření jednotného daňového základu přispěje ke splnění lisabonských cílů: posílit hospodářský růst, zvýšit zaměstnanost v Evropě a zvýšit konkurenceschopnost evropských firem.
V současné době existuje v Evropě 27 odlišných systémů pro výpočet zdanitelných příjmů firem. To představuje pro firmy, které podnikají ve více zemích EU, vysoké náklady. Komise je přesvědčená, že vytvoření jednotného daňového základu zvýší přeshraniční aktivitu firem a povede k růstu investic.
Témata:
Komise včera přijala druhé sdělení o pokroku na cestě k harmonizaci národních firemních daňových systémů a vytvořila seznam klíčových oblastí, které je třeba ještě projednat před tím, než bude v příštím roce představen legislativní návrh.
Komise zdůrazňuje, že její snahou není harmonizace daňových sazeb, které jednotlivé země uplatňují při zdanění firem. Členské země by si měly zachovat plnou suverenitu při určování svých daňových příjmů. Ve sdělení Komise vyzývá k vytvoření takové CCCTB, která je „široká, jednoduchá a jednotná, s co nejmenším počtem výjimek“.
Komisař pro zdanění László Kovács ale uvedl, že nebude členským státům bránit v uplatnění určitého množství daňových výjimek a pobídek, které by například umožnily podporu výzkumu a vývoje nebo aktivit šetrných k životnímu prostředí.
CCCTB by měla pro firmy být dobrovolná a měla by umožnit těm společnostem, které působí pouze na národní úrovni přidržet se svých známých národních systémů. Kovács ovšem uvedl, že očekává, že si řada MSP (malých a středních podniků) zvolí evropský daňový základ, neboť jim umožní rozšířit obzory na celý jednotný trh.
Finanční sektor by byl zpočátku z působení legislativy vyjmut.
Očekává se nesouhlas členských zemí
Kovácsův plán podle očekávání zřejmě narazí u řady členských zemí, zejména u těch, které používají nízkých daňových sazeb k přilákání zahraničních investic, jako je Irsko a řada nových členských zemí.
Ty se obávají, že vytvoření CCCTB je jen jakýmsi „trójským koněm“ harmonizace daňových sazeb v Evropě a že je donutí své daňové sazby zvýšit. Země s rovnou daní, jako například Slovensko, se obávají, že jejich daňový základ může díky pravidlům EU poklesnout a bude znamenat výpadek vládních příjmů.
Při diskusi o první zprávě o pokroku z roku 2006 podporovalo návrh 12 zemí a sedm jich bylo proti. Šlo o Irsko, Velkou Británii, Litvu, Lotyšsko, Slovensko, Maltu a Kypr. Zbývající země nebyly ještě rozhodnuté.
Kovács ovšem zdůraznil, že nenechá několik málo členských zemích uplatnit jejich právo veta na zablokování tohoto projektu. Uvedl, že v krajním případě uvažuje o vytvoření CCCTB s blokem zemí, které s návrhem budou souhlasit v rámci tzv. mechanismu posílené spolupráce. Tento mechanismus umožňuje skupině alespoň osmi členských zemí v iniciativě pokračovat, přestože jí ostatní země zablokují.
Stanoviska:
Irský premiér Bertie Ahern upozornil, že by návrh harmonizace daňového základu z Bruselu mohl, pokud bude implementován, zamezit Dublinu v soutěži o investice a pracovní příležitosti v globální ekonomice.
„Návrh není tak neškodné, rozumné a logické technické přizpůsobení, jak se nám někteří lidé snaží namluvit,“ upozornil a dodal: „Chápeme návrh jako něco více než trójského koně harmonizace firemních daňových sazeb a to je důvod, proč jej rezolutně odmítneme a budeme proti němu protestovat.“
Evropský komisař pro zdanění László Kovács ovšem trvá na tom, že změny nemají omezit právo členských zemí stanovit si své vlastní daňové sazby. „Není cílem Komise a ani mým přáním navrhovat harmonizaci daňových sazeb,“ uvedl a dodal, že Irsko nemůže nikdo nutit k tomu, aby přijalo společný konsolidovaný daňový základ.
Kovács dodal: „Obdivuji irský hospodářský zázrak…Klíčem k tomuto úspěchu byla jeho firemní daňová sazba ve výši 12,5% a nikdo se tuto sazbu nepokouší ohrozit – dokonce ani CCCTB.“
Komisař zdůraznil, že CCCTB „zásadně přispěje k úspěchu vnitřního trhu“ a uvedl, že je přesvědčen, že „skeptické“ členské státy se postupně svého odmítavého postoje vzdají a začnou jej (jednotný daňový základ) chápat jako „řešení odstranění stávajících fiskálních překážek v EU, které pomůže firmám zvýšit jejich konkurenceschopnost a vytvořit z Evropy atraktivnější místo pro podnikání“.
Britský konzervativní poslanec v Evropském parlamentu Jonathan Evans uvedl, že vlády by měly věnovat pozornost, jak bude tento „dárek zabalený“: „Plán na vytvoření jednotného evropského daňového základu je prezentován tak, jako by jeho smyslem bylo pomoci jednotnému trhu, avšak fanatici, kteří chtějí v EU jednotnou daňovou hladinu, používají přesně stejných argumentů. Vytvoření jednotného daňového základu…pro 27 evropských zemí připraví členské státy o flexibilitu, kterou jakákoliv národní vláda potřebuje pro stanovování svých výdajových a daňových priorit.“
Další kroky:
- 5. června 2007 má v Radě ECOFIN proběhnout orientační diskuse o CCCTB
- V první polovině roku 2008 hodlá Komise představit legislativní návrh na vytvoření Jednotného konsolidovaného firemního daňového základu.
- Komisař pro zdanění László Kovács neočekává, že by CCCTB vstoupila v platnost dříve než v roce 2010.
