inzerce
Souvislosti:
Německo dokončuje přípravy před tím, než od Finska převezme rotující evropské předsednictví 1. ledna 2007.
Během šesti měsíců v čele EU se chce německá kancléřka Angela Merkel zaměřit na podporu Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, a to co nejdříve: v Radě pro konkurenci, která zasedne 19. února 2007 a v Radě ministrů hospodářství 8.-9. března 2007.
Jednou z jejích hlavních kampaní za revitalizaci evropské ekonomiky a podporu zaměstnanosti bude urychlení programu „Lepší regulace“, který řídí německý komisař Günter Verheugen, jenž je zároveň oblastí, v níž Německo dosahuje pokroku.
Témata:
Administrativní zátěž, kterou vláda vytváří (žádosti, formuláře, statistiky) dosahuje až 3,5% HDP EU. Omezení této zátěže o 25% by tedy mohlo podle odhadů Komise přispět k hospodářskému růstu 150 miliardami eur.
Tato otázka je pro Německo mimořádně významná, neboť podle zpráv OECD a Světové banky má Německo jeden z nejbyrokratičtějších režimů na světě. Administrativní zátěž stojí podle odborníků ze skupiny Deutsche Bank v současné době Německou ekonomiku zhruba 46 až 80 miliard eur ročně.
Pro vypořádání se s tímto problémem bude německé předsednictví podporovat zavedení jednotné metody, tzv. „Model standardních nákladů“, který bude poměřovat náklady stávajících a nových nařízení. Model je založen na ambiciózním nizozemském modelu, kde již byly administrativní náklady sníženy o 25%.
Kancléřka se dále pokusí získat souhlas všech členských států ke stanovení cíle pro snižování administrativní zátěže o 25%. Řada členských států však váhá, zda se k takovému cíli má zavázat - model pro měření administrativní zátěže je podle nich sám o sobě značně nákladný.
Kancléřka Merkel chce dále zjistit, jaké jsou šance na zavedení tzv. „konceptu diskontinuity“ do legislativního procesu. Legislativní návrhy by měly každých pět let stanoven „konec doby platnosti“, kdy veškeré připomínky a požadavky Komise a Parlamentu musí skončit. Každý legislativní návrh, který by neprošel institucemi do té doby by musel být vypracován znovu.
Stanoviska:
Kancléřka Angela Merkel uvedla, že přestože největší díl zodpovědnosti za růst a zaměstnanost leží na členských státech, „je mnoho věcí, které můžeme dělat z Bruselu a podpořit tak národní úsilí, ať už je to omezení byrokracie nebo vylepšení legislativy.“
Merkel věří, že klíčem k omezení byrokracie může být datum platnosti: „Směrnice, které Komise navrhne a nejsou schválené do konce funkčního období Parlamentu musí propadnout a být předloženy nanovo. Jakmile něco projde Komisí, už to nikdy nezmizí. To je jedním z faktorů, které přispívají k nadměrné regulaci, jíž řada evropských občanů odsuzuje.“
UNICE, sdružení evropských podnikatelů, podporuje silný důraz německého předsednictví na implementaci programu lepší regulace. Podle organizace byl dosavadní pokrok dosud příliš pomalý a existuje „značné riziko, že v průběhu legislativního procesu přibudou nová opatření.“ UNICE dodává, že „silně podporuje ambiciózní nápad usilovat o snížení administrativních nákladů o 25% do roku 2012.“
Někteří poslanci Evropského parlamentu vyjádřili obavy, že by plány komisaře Verheugena na „Lepší regulaci“ mohly vést k deregulaci a Parlament by nemohl dostatečně dohlížet na návrhy, které jsou stahovány z legislativního procesu. Poslanci se rovněž obávají, že návrh kancléřky Merkel na zavedení konceptu diskontinuity by mohl vést k tomu, že bude poradní role Parlamentu přehlížena. „Tento přístup nesmí obcházet práva na společenskou konzultaci a musí respektovat principy zastupitelské demokracie,“ upozorňují poslanci.
Podle Andrea Rendy z Centra pro evropská politická studia (CEPS) bude návrh Merkel na zavedení data platnosti legislativních návrhů velmi obtížné prosadit: „Téměř nikdo neví, jakým způsobem by to bylo možné zavést. Návrh by bylo třeba nejdříve prostudovat,“ říká a dodává, že je velice nepravděpodobné, že by klauzule na vypršení doby platnosti byla zavedená u veškeré legislativy.
Renda dále uvedl, že pro Merkel bude nejdůležitějším bodem programu zřejmě zavedení modelu standardních nákladů, který Německo začne používat v roce 2007.
