inzerce
Souvislosti:
S myšlenkou vytvořit jednotnou evropskou energetickou politiku přišla koncem roku 2005 Velká Británie, jež v té době předsedala Radě EU. Důvodů bylo několik: rostoucí ceny energií, zvyšující se závislost Evropské unie na zahraničních dodávkách energií a v neposlední řadě globální oteplování. Po událostech na počátku roku 2006, kdy ruský energetický gigant Gazprom omezil dodávky plynu na Ukrajinu a důsledky tohoto kroku pocítily i některé členské země EU, dostala debata o potřebě vzniku společné energetiky nový silný impuls a její agenda byla rozšířena o bezpečnostní rozměr.
V březnu letošního roku Evropská komise vydala konzultační dokument nazvaný „Zelená kniha energetiky“. Zelená kniha je pokusem o vytvoření ucelené evropské politiky v oblasti energií.
Zelená kniha hovoří o šesti prioritních oblastech. Je třeba:
- dokončit jednotný vnitřní trh s energiemi
- dosáhnout větší diverzifikace zdrojů energie
- posílit solidaritu mezi členskými státy v případě výpadku dodávek
- zaměřit se na udržitelný rozvoj s cílem zmírnit důsledky vedoucí ke globálnímu oteplování
- posílit spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje tak, aby se jednotlivé výzkumné programy nepřekrývaly a byl zajištěn dostatek prostředků pro výzkum nových technologií
- vytvořit společnou vnější energetickou politiku - koordinovat vztahy s vnějšími dodavateli (Rusko, OPEC).
Zelená kniha si klade jako princip zachovat právo zemí na volbu své skladby „energetického mixu“ - zejména s ohledem na to, jak je v dané zemi vnímána jaderná energie.
Témata:
Na půdě Senátu Parlamentu ČR se včera konala konference s názvem „Energetická politika ČR v evropském kontextu“. Konferenci uspořádala Unie malých a středních podniků.
Hlavním tématem konference se stala Zelená kniha energetiky a její dopady na trhy s energiemi, zejména v ČR. Dalšími tématy byla liberalizace trhu s energiemi (elektřinou a plynem) v České republice a její důsledky pro koncového spotřebitele, budoucí skladba českého energetického mixu, způsoby zvyšování energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů ve specificky českých podmínkách.
Stanoviska:
Liberalizace trhů s energiemi
V reakci na Zelenou knihu o energetice vystoupil poslanec EP a zpravodaj k Zelené knize Oldřich Vlasák. Podle něj je urychlení vzniku jednotného trhu s energiemi žádoucí - je však zapotřebí nejprve důsledně implementovat směrnice týkající se liberalizace trhu s plynem a elektřinou.
S vytvořením jednotného evropského regulátora pro energetické trhy tak, jak s ním počítá Zelená kniha poslanec EP Oldřich Vlasák nesouhlasí a poukazuje na nutnost zlepšit činnost regulátorů na národní úrovni, teprve pak je možné mít evropský regulační úřad.
Ředitel Sekce evropská agenda ČEZ Vladivoj Řezník poukázal na skutečnost, že liberalizace na trhu s elektřinou je v České republice již u konce - liberalizovány jsou všechny dílčí trhy a byla oddělena výroba od distribuce (tzv. unbundling). ČEZ slovy Řezníka prosazuje další liberalizaci a propojování národních trhů. Zatímco technicky lze přenos elektřiny do zahraničí zajistit, z administrativních důvodů to stále není možné.
Důsledkem liberalizace na evropských trzích s energiemi je podle Řezníka postupné sbližování cen.
Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, přínosy liberalizace energetických trhů zpochybňuje. Zatímco cílem liberalizace na národních trzích byl vznik konkurenčního prostředí, vznikají v EU naopak monopoly. Unbundling má podle Fiřta za následek snížení spolehlivosti dodávek a ceny pro koncové zákazníky namísto poklesu naopak vzrostly. Hlavním důsledkem je však vznik velice nepřehledné situace na jednotlivých národních trzích.
Podle Fiřta existují dvě cesty: liberalizovat ještě více (za tuto strategii se staví současný komisař pro energetiku Andris Piebalgs) nebo začít naopak znovu regulovat a učinit tak situaci přehlednější.
Zatímco trh s elektřinou v ČR je podle Fiřta liberalizován a důsledkem toho je také nárůst počtu koncových zákazníků, kteří využívají možnosti změnit dodavatele, trh se zemním plynem zůstává přes oficiální dokončení liberalizace k 1.1.2006 nefunkční (dodavatele prozatím změnili pouze 4 koncoví zákazníci).
Diverzifikace zdrojů energie - obnovitelné zdroje, jaderná energie
V otázce obnovitelných zdrojů energie je podle poslance EP Oldřicha Vlasáka nutné přihlédnout k nákladům a respektovat skutečnost, že jednotlivé alternativní zdroje energií je možné využívat pouze v některých zemích.
Obnovitelnými zdroji energie se zabýval Josef Votruba z Ministerstva průmyslu a obchodu. ČR by se souhlasem se Zelenou knihou zavázala k nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu na 25% do roku 2020. Nyni je tento podíl pro ČR pouze 4,48% (nepočítá se do něj jaderná energie). Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem je v současné době voda. Biomasa má podle Votruby potenciál spíše v oblasti výroby tepla - jako zdroj energie je prozatím problematická z hlediska dostupnosti a cenové stability (ta značně kolísá).
Větrné elektrárny mají podle Votruby výhodu, že jsou jednoduché. Na druhé straně však nemohou být využívány plynule - nyní se využívají pouze v 14,8% času ročně (kvůli nedostatku větru). Fotovoltaika není prozatím v ČR příliš významná.
Podle Tomáše Kukuczky z Czech RE Agency (Agentura pro podporu obnovitelných zdrojů) však právě fotovoltaika budoucnost má. Rozšíření však brání především administrativní a legislativní bariéry .
Také Votruba přiznává, že z hlediska významu jednotlivých zdrojů energie nelze dělat předčasné závěry, neboť současný zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů některé zdroje energie oproti jiným znevýhodňuje.
Podle Vladivoje Řezníka do obnovitelných zdrojů elektřiny investuje také ČEZ a do budoucna hodlá zvýšit zejména podíl biomasy jako jednoho ze zdrojů. Budoucnost české energetiky však podle Řezníka leží v jaderné energii - v současné době však neexistuje politická vůle k rozšiřování stávajících jaderných zdrojů.
Ivo Váša z Ústavu jaderného výzkumu Řež, vidí v jaderné energii základ budoucího energetického mixu České republiky. Pokud se naplní prognózy, ČR nebude v horizontu desítek let při výrobě elektrické energie soběstačná (dnes je přitom čistým vývozcem elektřiny). Podíl biomasy má podle odhadů má do roku 2030 tvořit maximálně 16% podílu v energetickém mixu a podíl ostatních obnovitelných zdrojů energie také nebude příliš vysoký. Jaderná energie je proto podle Vášy pro budoucnost výroby elektřiny nepostradatelná.
Josef Bubeník, ředitel České energetické agentury, která se zabývá správou dotačních titulů z Operačního programu Průmysl a podnikání v oblast energetiky, a to konkrétně podporou obnovitelných zdrojů a úsporami energií hovořil o možnostech dotací ze strukturálních fondů. Bubeník se zmínil o některých nevýhodách obnovitelných zdrojů energie. Ty se podle něj vyznačují vyššími náklady, náchylností na sezónní vlivy (zejména u větrné a solární energie) a nestálostí dodávek.
Energetické úspory
V případě energetických úspor vidí Oldřich Vlasák, poslanec EP jako klíčovou roli regionů - zejména v oblasti dopravy, zateplování, apod.
Jaroslav Maroušek z konzultační společnosti SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energií) představil koncept tzv. energetických služeb (EPC - Energy Performance Contracting), jenž odbourává nutnost dotací ze strukturálních fondů při zavádění úsporných energetických opatření. Principem je, že investici do úspor nefinancuje klient, ale dodavatel a klient poté z následných úspor investici splácí. Navzdory jednoduchosti a efektivitě se však v ČR koncept prozatím příliš neujal. Podle Marouška i díky tomu, že si firmy raději zažádají o dotaci z Kohezního fondu, kterou nemusejí splácet.
Mediálním partnerem konference byl EurActiv.cz
