inzerce
S úvodním projevem na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) vystoupil jeho šéf Jaroslav Míl, který apeloval na politiky a členy současné vlády, aby přistoupili k zásadnímu zefektivnění výkonnosti státu. Zaměstnavatelé totiž podle Míla velmi kriticky hodnotí přístup politických elit k řešení životně důležitých otázek budoucnosti Česka. „Stát svou výkonností dlouhodobě zaostává za ekonomickou sférou, což je limitujícím faktorem pro překonání dopadů krize,“ prohlásil Jaroslav Míl.
Souhlas s tímto názorem zaměstnavatelů vyjádřil i premiér Jan Fischer. „K efektivní státní správě máme daleko. Na druhé straně například české předsednictví EU prokázalo, že máme schopné úředníky, kteří pokud jsou motivováni, dokážou být výkonní. Je ale skutečností, že vertikální struktury jsou velmi rozvětvené,“ uvedl premiér.
Hlavně žádné provizorium
Tématem diskuse byla také hrozba rozpočtového provizoria. Jak upozornil ministr financí Eduard Janota, delší doba jeho trvání by zmrazila či výrazně omezila čerpání evropských fondů a ohrozila stabilitu českých veřejných rozpočtů. „Je to bolestivé rozhodnutí, ale z hlediska firem je státní dluh ve výši 1,35 bilionu korun nepřijatelný. Přináší riziko neúměrného zvyšování daní, zhoršení ratingu země, omezení prostoru pro aktivní politiku státu. Bez tlaku na snižování deficitu se dá předpokládat zavedení eura až po roku 2017,“ uvedl Míl.
Rizika si uvědomuje i nynější vláda. Ministr Eduard Janota chystá proto další škrty a to zejména v sociálním balíku. „Chceme dosáhnout stošedesátimiliardového deficitu,“ uvedl. Také Jan Fischer slíbil, že vláda udělá vše proto, aby „strašným deficitem ve výši 231 miliard nezatížila stát“. „Budeme snižovat platy státních zaměstnanců o tři procenta, což odpovídá vývoji v podnikatelské sféře,“ prohlásil Fischer.
Vzhledem k nedostatečné výkonnosti státu poukázali diskutující na potřebu efektivnější „ekonomické diplomacie“. Zaměstnavatelé v této souvislosti požadovali nastavení nové proexportní strategie na příští roky a vyřešení problému EGAP, zvláště pak jejího finančního posílení. „Prostředky po EGAP chceme navýšit o jednu miliardu. Spuštěno by to mohlo být v lednu příštího roku,“ poznamenal Eduard Janota. O problémech EGAP vás EurActiv informoval minulý týden (EurActiv 7.9.2009).
Dvě hlavní bolesti: výzkum a infrastruktura
Podstatným tématem při jednání Sněmu byla podpora vědy a výzkum. Kriticky se v této souvislosti vyjádřil Karel Šperlink, viceprezident SP ČR s tím, že akademická sféra neakceptuje nynější recesi o potřebu krátit výdaje a navíc se pokouší vytlačit zástupce průmyslu z řady orgánů a komisí, které se vyjadřují k tématu vědy a výzkumu.
Ministryně školství Miroslava Kopcová k tomu uvedla, že „výsledky vědy musí vést k posílení konkurenceschopnosti země“, přičemž finance by měli získávat jen ti nejlepší. „Akademie věd chce však krátit prostředky plošně,“ poznamenala ministryně.
Jedním z dalších témat byl i nedobrý stav dopravní infrastruktury a její budoucnost. Podle podnikatelů k hlavním problémům patří chabá legislativa, byrokracie i rozšířená míra korupce, která brání stavět levněji. Podle SP ČR je třeba zabránit zakonzervování staveb kvůli nedostatku prostředků, protože to je spojeno s obrovskými náklady. 
